Při správném nastavení režimu výchovy potřebuje dítě lékaře jen výjimečně

Smyslem článku je vytvoření praxí mnohokrát ověřeného a logikou podpořeného postoje k základním otázkám, které si rodiče v určité chvíli musí zodpovědět. Obsah článku považuji za důležitý, protože různé nesmyslné a zavádějící moudra a poučky dnes nacházíme všude kolem nás jako škodlivé viry, které je třeba v naší vlastní výchovné praxi potlačit, aby nenapáchaly na dětech nenapravitelné škody. Rodičovská veřejnost je velmi často informována z oficiálních míst o naprosto scestných, nebezpečných, nebo přímo škodlivých závěrech vyvozených z běžných situací kolem nás. Tento článek částečně spadá i do problematiky filozofie výchovy, protože se zabývá mechanismem nastavení základních postojů k výchově, konkrétně k budování odolnosti na vnější vlivy, což je vždy otázkou nejen konkrétní metodiky, ale i celkové filozofie výchovy.