Jak vychovat zdravé dítě?

Autor: Pavel Zacha

Velká část rodičů pohlíží na zdravotní potíže svých dětí jako na úkaz, který vznikl nikoliv jejich přičiněním. Jakoby šlo o předem danou a jen obtížně ovlivnitelnou věc, se kterou se rodina musí nějak popasovat. Téměř si nepřipouští fakt, že zdraví dítěte je z velké části formováno prostředím, ve kterém vyrůstá.

Kamevéda se snaží rodičům odhalit možnosti, postupy a vlastně celou filozofii výchovy, která vede dítě k odolnosti, otužilosti a k pevnému zdraví, kterému se může těšit po velkou část života. Jsme přesvědčeni, že přístup k rozvoji a výchově dítěte hraje rozhodující roli i v oblasti jeho fyzického potenciálu a celkového zdravotního stavu. Toto tvrzení bych dnes chtěl opřít o názor prvotřídního českého alergologa a klinického imunologa Patra Čápa.

Nejvzácnější věc

Pro někoho peníze, zlato, diamanty, pro někoho půda jako zdroj obživy, pro někoho práce, společenský život, pro někoho děti, které nade všechno miluje.

A pak je jedna „věc", která se nám při prvním pomyšlení na vzácnost nejspíš nevybaví. Přesto je to něco, bez čeho se my lidé, ani žádné naše vzácnosti, neobejdeme. Je to naše Země.

Místo, ze kterého pochází všechny ty cenné věci, místo, které nám dává obživu, kde dýcháme, smějeme se, kde čerpáme zdroje a energii, místo, kde vychováváme děti.

Země nám dává všechno. A nemá to s námi zrovna lehké. Dáváme jí pořádně zabrat – těžba, průmysl, skládky, výroba nových látek a prvků, které jsou pro ni cizí a spousta dalších. To všechno působí na její části – na řeky, na moře, na vzduch, na půdu, na zvířata, na rostliny a i na nás. Přesto všechno je Země statečná, snaží se vždy ze všeho oklepat a pořád to s námi zkouší.

Ne, nebojte se, nebude to další smutný článek o to, jak je to tu všechno znečištěné a kam jsme to dopracovali. Je to článek o tom, jak každý z nás může každodenně přispět k tomu, aby se té naší přetížené Zemi alespoň trochu ulevilo. A také o tom, jak to naučit naše děti. Protože konec konců – lepší a zdravější Země znamená lepší a zdravější život pro nás a pro naše děti.

Zdravé zuby

Čištění a péče o zuby patří k prvním krůčkům výchovy. Maminky jsou od dětských lékařů dobře poučeny a s dětmi už v malém věku chodí na krátké "seznamovací" prohlídky k zubařům. Mnohé už v několika měsících dávají dětem na hraní ten nejmenší kartáček, aby si na něj zvykaly. 

Stravování na jaře

Jaro podle kalendáře začíná 21. března, to biologické však už v půlce února. Je to období, kdy se trávení po zimně začína "regenerovat" a tak mu více sedí odlehčená jídla. Je čas pro skromnější stravu než byla ta zimní. Tělo a především pak játra nám poděkují, pokud se vyhneme těžkým jídlům a velkým porcím hlavně na večeři.

Jaro - období důležité pro játra

Jaro je z celého roku nejdůležitějším obdobím právě pro játra, jsou v tomto čase více vnímavá. Pokud je budeme zatěžovat, pocítí to tělo více než v ostatních ročních obdobích. 

Chuť jara

Na přelomu zimy a jara do jídelníčku zařaďujeme polévky, obilninové kaše, více příloh (rýže, brambory, bulgur), nějakou lehkou bílkovinu (vajíčka, sýr, luštěniny, jemnější masa v menším množství). Ke každému jídlu můžeme přidat už trochu čerstvých zelených bylinek (nasekané výhonky bylinek – listy pampelišky, popence, prvních kopřiv), na posypání přímo do jídla nebo je můžeme zamíchat do salátů, do dresingů. Už touto dobou na slunečných místech najdeme první výhonky.   

Později, během jara přidáváme do jídelníčku čerstvé potraviny, nejlépe naše regionální – první ředkvičky, cibulové výhonky nebo celé jarní cibulky, medvědí česnek, česnáček, polníček, rukolu. V zimě je pro tělo důležité dobře se vyživit, i množstevně. Jaro je spíše kvalitě než o kvantitě. Pro aktivní sportující děti a rodiče bude množství stravy samozřejmě o něco větší než u nesportujících, ne však o moc.   

Říká se, že chuť jara je „kyselá“. Slunce ještě nemělo dost času na to, aby v ovoci a zelenině vytvořilo zásobu cukrů, a tak má zelenina dostupná v tomto období nakyslou osvěžující chuť. Ta probouzí trávení, které je během zimy trošku zpomalenější. Kyselou chuť můžeme ještě podpořit nálevem z kysaného zelí nebo jiné kvašené zeleniny nebo z citrónové šťávy. Přidat pár kapek např. do polévky nebo jiných jídel v závěru vaření. 

A jak si z velkého množství potravin, které se nabízí, vybrat? Ty správné potraviny pro sebe poznáme my i děti podle chuti. Pokud budeme vybírat z přirozených základních surovin (dáme děrem na výběr brambory nebo rýži, tvaroh nebo mák, vajíčko nebo sýr, ředkvičku nebo salát), tělo samo rozezná, co mu nejlépe vyhovuje. Tyto suroviny pak můžeme zařadit do stravy častěji a různě je kombinovat s dalšími. Na výběr dětem nedávejme zpracovávané potraviny, ve kterých jsou dochucovadla, ty přebíjí přirozenou chuť a tělo při výběru matou.  

Jídlo je vhodné jíst po menších porcích, dobře kousat a obohatit o něco „čerstvé zelené“, co právě začíná růst. Mladé výhonky rostlin mají spoustu enzymů, které spolu s vitamíny a minerály pomáhají tělu zvládnout přechod ze zimy do jara a také případnou jarní únavu.  

Tělu prospějí také jednoduché kombinace jídel – menší počet surovin na talíři.

Mezi jídly můžeme doplnit vitamíny například jablky, jablečnou šťávou/moštem nebo mrkví.

Užijte si krásné jarní dny!

Sezónní stravování je jednoduché a zdravé

Jarní detoxikace: kdy ano a kdy ne?

Stravování v zimě

Některé potraviny svými látkami organizmus více nebo míně zchlazují, jiné ho ohřívají. Proč bychom tomu měli věnovat pozornost? Proč je toto téma dnes aktuální a dříve jsme ho neřešili?

Každodenní péče o oči: tipy pro zdravý zrak

Oči jsou důležitou součástí našeho těla. V předchozím článku „Proč je důležité pečovat o své oči především v dospělosti?" jsme nakousli téma péče o oči. Je v něm vysvětleno, proč a kdy je péče o oči potřebná. Dnes bychom na toto téma rádi navázali a připojili k němu každodenní rady a tipy na to, jak o své oči pečovat u sebe i u dětí.

Jak na vstup do školního roku po prázdninách?

Letní prázdniny u nás trvají 2 měsíce. Za tu dobu dětský organizmus velmi rád zapomene na školní režim a tak ho změna ze dne na den může zaskočit. Hlavně mladší děti, které s těmito změnami a jejich zvládáním ještě nemají mnoho zkušeností.

Každá změna režimu znamená pro organizmus zvýšené nároky co do výdeje energie i nakládání s emocemi. Pokud je rozdíl mezi prázdninovým a školním režimem v rodině veliký, mohou být v tomto přechodovém období děti skoro až podrážděné nebo se to projeví na jejich zdraví či fyzické kondici.

Jaké zázemí můžeme pro děti připravit, aby mohly prožít vstup do školního roku v co největší pohodě?