Amae: inspirace z japonské výchovy

japonska vychova_04_malaKaždý národ má své zvyklosti, svá společenská pravidla, která se staletími formovaly. Tyto zvyklosti jsou pro lidi pojítkem a nabízí jim do života jakýsi návod, díky kterému se do společnosti můžou lehce začlenit. Vštěpují se dětem už od narození a jsou součástí jejich výchovy. Některé se můžou ostatním národům zdát zvláštní nebo nepochopitelné, některé však můžou být skvělou inspirací i pro ostatní. A právě jednu takovou výchovnou zvyklost mají i v Japonsku.

 

Snaha "dát dítěti to nejlepší" a rozmazlování

rozmazlenediteKdyž vychováváme dítě, chceme mu přirozeně dát to nejlepší, umožnit skvělé podmínky, aby mohlo rozvíjet své schopnosti a dovednosti. Nechat mu dost prostoru pro koníčky, pro tréninky, pro učení. Je však také potřebné, aby si časem dítě začalo uvědomovat, že za tímto prostorem stojí spousta rodičovské snahy a úsilí. Aby díky tomu dokázalo vnímat nejen své potřeby, ale také potřeby ostatních. 

 

Výchovné návyky pro spokojenost a úspěch v životě

predskolnivzdelavani04Každý rodič si jistě přeje, aby z jeho dítěte vyrostl úspěšný a šťastný člověk. A tak mámy ani tátové nelitují sil, času ani prostředků vynaložených na vzdělání a fyzický rozvoj dětí.  Je to jakási "vnější" technická péče o dítě, o jeho začlenění do společnosti. Spolu s ní potřebuje dítě cítit podporu také v těch méně hmatatelných a počítatelných směrech výchovy. Jsou to znalosti a návyky, které mohou dítěti pomoci překonat mnohé obtíže na cestě k úspěšné budoucnosti.

 

Dětství určí směr celému životu, tvrdí přední filozof současnosti

odlouceni ditetePři studiu závěrů amerického neurovědce Bruce Perryho o zásadním vlivu zážitků z dětství na celý další život člověka jsem si uvědomil jednu velice podstatnou věc. Kamevéda může být pro děti současnosti i budoucnosti mnohem důležitější a blahodárnější, než jsme uváděli a než jsme si doposud uvědomovali. Doposud jsem totiž srovnával výchovu podle principů Kamevédy a pak takzvané ostatní děti, o které rodiče pečují standardním způsobem.

 

Jako měřítko ke srovnání jsem používal ty doposud běžné formy výchovy, kdy se rodiče dětem a jejich rozvoji tolik systematicky nevěnují a jejich rozvoj nechávají více méně stranou. Vůbec jsem ale při tomto porovnávání nebral v potaz takové chování rodičů a dalších lidí z okolí dítěte, které děti poškozuje.

Vystačil jsem si s konstatováním, že křivka vývoje dětí Kamevédy je mnohem strmější, pokud ji srovnáme s jejich vrstevníky.

Michal Barda: role školy, státu a rodičů při výchově dítěte

bardaVe svém monologu si Michal Barda bere na mušku české školství a zlozvyk rodičů věřit nekriticky našemu státu, školství a nechat vše na něm, přestože zjevně nefunguje.

Marně vzpomínám, kdy jsem naposledy četl tak trefnou a výstižnou analýzu moderního pojetí rodičovství a obhajobu rodiny ve srovnání s veřejným vzděláváním.

 

On to vlastně není souboj rodiny a státu, protože pokud rodiče odvedou lepší práci, bude mít i nadstavba veřejného vzdělávání mnohem snadnější pozici, děti i stát na tom vydělají.

Ambice a výchova dětí. Jak k nim přistoupit?

uvodniTento článek může usnadnit provádění dlouhodobých strategických rozhodnutí v rámci vašich rodin při rozvoji dětí.

Oponenti Kamevédě vyčítají poslední slovo názvu článku – ambice. Obrovská většina dnešních otců a matek se spokojuje s průměrnými ambicemi a do budoucnosti svých dětí díky upřednostňování jiných záležitostí příliš neinvestují. Tento postoj lze mnohem snadněji obhájit už proto, že jej zaujímá většina naší rodičovské populace. Houfy spojenců jsou tedy vždy na blízku. Kromě toho, rezignovat na výchovné ambice přináší komfort, pohodlí, prostor pro vlastní kariéru i více volného času pro sebe. Alespoň v první fázi rodičovství – určitě.

 

Dělá bída lidi opravdu hloupější?

bida inteligenceRedaktor Lidových novin, Jan Klesla, ve svém článku přichází s myšlenkami vyplývající z rozsáhlých výzkumů na téma „souvislost mezi finančním zázemím a mentálními schopnostmi".

 

Nastudoval si, že úspěšní a bohatí lidé jsou chytřejší a více si pamatují, než ti chudí. Jeho argumentace i popsaná fakta mě zaujala. Nejen sama o sobě, ale také proto, že se už 22 let věnuji výchově, která může vést děti ze všech společenských vrstev k úspěchu. Mnozí rodiče jsou ale na pochybách, zda jejich dítě opravdu tak nutně potřebuje úspěch k dobrému životu a ke štěstí. Nebo zda vůbec na úspěch při svých poměrech mají možnost vůbec pomýšlet. Proto může být zajímavé a užitečné se tomuto tématu věnovat i z hlediska prosté ekonomie úspěchu a jejího vlivu na celkový život.

Reklama
Reklama
  • 336x280
  • xHockey
Nahoru