Gabor Maté: Malé děti jsou narcistické

"Malé děti jsou velcí narcisti", říká Gabor Maté, uznávaný psycholog. Myslí to však v dobrém slova smyslu. Ne v takovém, jako se uvádí v knížkách.

Malé děti vnímají svět jinak než dospělí - myslí si, že všechno je hlavně o nich, všechno si berou osobně. Dávají své okolí do souvislosti hlavně se sebou, všechno se teprve učí vnímat. Pokud je tedy v jejich okolí všechno v pořádku, vnímají i sami sebe v pořádku. Pokud je kolem nich všechno špatné, těžké, náročné - aha, pozor, to znamená, že i se mnou bude nejspíš něco v nepořádku. 

Svoboda - děti ji vnímají jako samozřejmost

Schopnost vyjádřit svůj názor, umění postavit se za své myšlenky, podělit se s okolím o svůj postoj. I to je dovednost, která patří k přirozené výchově. Je do života potřebná, třeba už jen pro budoucí vyjednávání o pracovních podmínkách, o smlouvě, je to i základ dobrých mezilidských vztahů.

Vynalézaví rodiče využívají ty nejobyčejnější věci kolem sebe k rozvoji dítěte

Rodiče, kteří se dětem skutečně chtějí kvalitně věnovat, učit je kreativitě a vynalézavosti, se nejčastěji zajímají o nápady, horečně hledají náměty pro sestavení zajímavého programu. Rádi by měli co největší zásobu cviků, her, návodů a předmětů využitelných při sestavování smysluplného rozvrhu dne, aby se s dětmi nejen skvěle bavili, ale současně je při tom i něco naučili.

„Tohle nikdy nebudu potřebovat!"

Největší skok ve způsobu myšlení u dítěte, přechod na vlastní kritické myšlení, přichází u dětí kolem dvanáctého až čtrnáctého roku. Přestávají naslouchat rodičům, vidět v nich své vzory a naopak se někdy snaží vymezit. My rodiče to vnímáme jako začátek něčeho, co jsme nazvali pubertou. Děti si prochází pro ně náročným obdobím a je to znát i ve škole.

I hádky jsou pro děti prospěšné

Vztah mezi rodičem a dítětem je trochu jiný než mezi dětmi navzájem. S dítětem většinou dokážeme mluvit s určitým nadhledem, proto se lehčeji dohodneme. Děti spolu však mluví svým dětským rovnocenným způsobem a tak i když se budeme snažit sebe víc, aby se děti nehádaly, občas se mezi nimi nějaký ten zádrhel objeví. Je to v pořádku. Nevybýbejme se jim. I tyto situace se děti potřebují naučit zvládat. Je to dobrá příležitost ukázat jim, jak se s konfliktem vypořádat. Na děti v životě dříve nebo později nějaké totiž čekají.

Amae: inspirace z japonské výchovy

Každý národ má své zvyklosti, svá společenská pravidla, která se staletími formovaly. Tyto zvyklosti jsou pro lidi pojítkem a nabízí jim do života jakýsi návod, díky kterému se do společnosti můžou lehce začlenit. Vštěpují se dětem už od narození a jsou součástí jejich výchovy. Některé se můžou ostatním národům zdát zvláštní nebo nepochopitelné, některé však můžou být skvělou inspirací i pro ostatní. A právě jednu takovou výchovnou zvyklost mají i v Japonsku.

Snaha "dát dítěti to nejlepší" a rozmazlování

Když vychováváme dítě, chceme mu přirozeně dát to nejlepší, umožnit skvělé podmínky, aby mohlo rozvíjet své schopnosti a dovednosti. Nechat mu dost prostoru pro koníčky, pro tréninky, pro učení. Je však také potřebné, aby si časem dítě začalo uvědomovat, že za tímto prostorem stojí spousta rodičovské snahy a úsilí. Aby díky tomu dokázalo vnímat nejen své potřeby, ale také potřeby ostatních.