Až celková provázanost výchovného systému dává snažení rodičů při výchově smysl a řád

provazanost vychova_kamevedaZačít s rozvojovou výchovou hned od narození není vůbec samoúčelné. Přítomnost otce u porodu jej vtáhne do nejintimnějšího dění kolem dítěte. Většinou tím okamžikem dojde k jakémusi „apgrejdu" otcovské role. V optimálním případě ho prožitá událost ovlivní natolik, že každodenní dění kolem svého potomka už neopustí a začne se na výchově skutečně aktivně podílet.

 

Dítě je přirozeně biologicky i pocitově propojeno s matkou, otec tuto synergii doplňuje, odvádí velký díl práce a umožňuje tím matce načerpat část fyzických a psychických sil.

Prý se mstíme na dětech. Jenže ani vzdělávání se bez času a energie rodičů neobjede, pokud má být kvalitní

vzdelani dite_ucast_rodice„... běžná škola vychovává manufakturní úředníky ... státní vzdělávací systém u nás je špatný ... za to, že jsou děti vystresované, může okolí a obrovský tlak na ně, neustále se zvyšující požadavky ...„ Je to vážně přesně takto? Jsou toto ty pravé a jediné důvody všech problémů?

 

Nedávno jsem měla možnost si přečíst článek tatínka, který má syna ve třetí třídě. Článek pojmenoval „Jak se mstíme na dětech" (odkaz na celé jeho znění najdete na konci této stránky). Hlavní myšlenka, která se prolínala jeho textem, byla nespokojenost se státní školou, do které syn chodil.

Jak vyrůstají děti Vikingů aneb pohybová výchova po finsku

foto male_copy_copy_copyPřed nějakým časem jsem odesílal jednu multifunkční dětskou tělocvičnu Kamevéda do Finska. Na oplátku mi otec dítěte (slovensko-finští rodiče) zaslal tento odkaz s videem, kde je již namontována a plně využívána spolu s dalšími prvky pro pohybový rozvoj dětí.

Během videa trochu trnu, protože prvky jsou prováděny bez jištění, ne zcela systematicky a připraveně. Z videa to působí nebezpečně. Svědčí to však o pověstné tvrdosti výchovy a odolnosti potomků kdysi obávaných národů blízkých Vikingům. Takovým je pak pohybově a hlavně koordinačně či silově těžké stačit při klání např. v kolektivních sportech.

Pamatuji si, že jsme jako asi desetiletí kluci za městem šplhali na úzké štíhlé mladé břízy. Vylezli jsme až na tenký vrcholek stromu, až na úplný vrchol, a odtud se odrazili a spustili se dolů držíce tenký vrcholek v obou rukách. Bříza se ohnula jako luk a jako výtahem nás spustila k zemi. Občas se tato operace nepovedla a zřítili jsme se z výšky dolů. Na mnohé rodiče by to dnes asi působilo krkolomně, zdivočele a naprosto nepatřičně. Pro nás to tehdy byla obyčejná zábava a rutina.

Záběry na tomto videu se sice nedají neztotožnit s pojetím Kamevédy, mohou však posloužit jako informativní materiál pro rodiče, aby si udělali obrázek o tom, kde asi mohou ležet hranice, které ještě lze zvládat. A možná také na to, aby si zavzpomínali na epizody ze svého dětství a srovnali je s příslušným obdobím u svých dětí.

Článek z 6. února 2017

S francúzštinou sme začali, eště keď bola dcéra v brušku

foto male_copyMiroslav Kubík je jedním z rodičů, kteří dokázali už před více než deseti roky důsledně a precizně aplikovat vícejazyčnou výchovu u obou dětí ve své rodině podle principu:

Jeden rodič - jeden jazyk
 

Díky tomuto odvážnému rozhodnutí vytvořili svým dětem velkou výhodu do života. Už v dětském věku totiž nejen že o nich můžeme říct, že umí francouzsky, oni hovoří naprosto perfektně cizím jazykem. Tak dokonale, že ani rodilí mluvčí nevěří, že se nenarodily ve Francii. To je informace, která by mohla některé rodiče minimálně zaujmout. Ne každý si může dovolit něco podobného už jen z důvodu, že cizím jazykem tak dobře nevládne. Ale pokud tomu tak je a dokáže tolik energie do svého dítěte investovat, může si být jistý, že tato metoda skutečně perfektně funguje.

O své zkušenosti se pan Kubík podělil také s Kamevédou

O dvojjazyčnej výchove sme sa vlastne rozhodli ešte pred narodením prvého dieťaťa . Na základe článku v novinách. Zapamätal som si pravidlo jeden rodič - jeden jazyk a išlo sa na to ... no také jednoduché to zase nebolo :)

Děti jako investice

photo maleMnohé rodiče při čtení článků na našem webu zřejmě napadá naléhavá otázka: "Proboha, kde na tu Kamevédu vzít peníze?" Na následujících řádcích bych celou tu závažnou problematiku chtěl pojmout trošičku z jiného pohledu.

 

Při dnešním pravidelném monitoringu tisku jsem v Hospodářských novinách narazil na pojednání, kterých jsou v posledních měsících publikovány stovky. Jejich krédem je řešení problému spojeného se současnou situací v ekonomické a zvlášť finanční oblasti od Evropy po USA. Zní asi takto: "Peněz a volných prostředků dnes leží všude víc než dost. To co dnes všem zoufale chybí, jsou možnosti, kam účelně a úspěšně tyto peníze investovat."

Deevoluce

photo maleKamevéda celým svým zaměřením mocně usiluje o návrat dětské populace k prapůvodním kořenům, k přírodě, ke zdraví, mohutné tvorbě imunitního, intelektuálního, tvůrčího i pohybového potenciálu mladého člověka. Současná společnost se ale mílovými kroky žene přesně opačným směrem.

 

Dnešním mladým lidem v mozku odpadají díky náporu informačních technologií celé neurologické trasy, neurologové začínají hovořit o nástupu tzv. "deevoluce". Jedním z takových je MUDr. Martin Jan Stránský, přední neurolog, vysokoškolský profesor a také zakladatel Polikliniky na Národní v Praze.

Co tato deevoluce způsobuje a jaké děje v lidském mozku byly odstartovány, si můžete přečíst v následujícím textu.

Chceš mít úspěšné dítě? Nesmíš prohrát souboj s časem!

foto malMladý hokejista Mike McLeod je dalším úspěšným příkladem časného rozvoje v nejútlejším mládí. V roce 2016 se stal první volbou Draftu NHL týmu New Jersey Devils. Podobně, jako loni v případě Pavla Zachy, který byl celkově šestým hráčem draftu NHL a jedničkou pro Devils, sáhl skauting New Jersey po sportovci, kterého rodiče začali rozvíjet na dnešní zvyklosti extrémním tempem už od kolébky.

 
Reklama
Reklama
  • 336x280
  • xHockey
Nahoru