Soustředění upevňuje sebedůvěru dětí a jejich vůli pustit se do čehokoliv

Umění soustředit se na činnost, je předpokladem pro to, aby se nám podařila. Je důležitá v každodenním životě i v jednotlivých profesích. A stejně jako u mnoha dalších schopností, i u soustředění a koncentrace je výhodou, když se rozvíjí už od mala.

Naučí-li se dítě už v dětství díky koncentrovanému snažení dosáhnout na určité cíle, pomůže mu to vybudovat si sebedůvěru a vůli pustit se v dospělosti téměř do čehokoliv.

Co je koncentrace a proč je důležitá?

Koncentrace patří k pojmům, které se nevysvětlují právě jednoduše. Popsat se ji pokusil např. i Zdeněk Palán, doktor filozofie, zdařile a přitom jednoduše:

Koncentrace je úmyslné a vědomé, dlouhodobé soustředění na jednu věc, jeden předmět či obsah. Schopnost soustředit se na potřebnou dobu na obsah probíraného učiva. Je to jedna ze zásad efektivního řízení a regulace samostudia. Schopnost soustředit se dlouhodobě na určitý jediný problém (zaměření na více zásadních problémů vylučuje koncentraci). Koncentrace souvisí se systémovým přístupem - stanovení si postupných cílů. Souvisí i se soustavností - dodržování vytyčeného časového harmonogramu. Její úroveň závisí také na motivaci a schopnosti učit se.

Pro vývoj dítěte je důležitá určitá míra sebeprosazení: umět si vytýčit, o co stojím, jít si za tím a dotáhnout svou snahu do konce. A někdy i navzdory doporučením a radám okolí („Karolínko, ty vážně chceš hrát fotbal? Nebylo by Ti líp s holkama na tancování?"). Pokud si dítě nevytýčí objektivně nereálný či nezrealizovatelný cíl, záleží jen na jeho houževnatosti a vytrvalosti, na schopnosti neustále mít cíl na paměti a jít si za ním. S jakou rychlostí a námahou nebo zda vůbec toho dosáhne, ovlivňuje také jeho umění koncentrovat se – soustředit se v danou chvíli pouze na danou činnost. Čím více takovýchto „tréninkových" situací a aktivit si dítě během života vyzkouší, tím větší jistotu získá ve své schopnosti do budoucnosti.

Koncentrace rodičů ovlivňuje koncentraci dětí

Někdy je těžké si to připustit, očekávat však vysokou míru soustředěnosti a skvělé výsledky od dětí, pokud sami jaksi „vlajeme" ve víru povinností a vlastních nároků, není reálné.

Základem jakékoliv práce s dětmi, u soustředění to pak platí dvounásob, je uvědomění si sebe samého – jako osobnosti i jako rodiče. S ohledem na téma koncentrace je to pak schopnost vnímat, co se děje uvnitř nás i v našem okolí, jaký to má na nás dopad, jak to ovlivňuje naše konání a jaké to v nás vyvolává reakce. Podněty zvenčí mají dopad na náš vnitřní svět, a zejména pokud jsou negativní, můžou nás rozhodit a soustředění i výkonnost je rázem v nedohlednu. Pozorováním a analyzováním těchto „příčin a následků" nám pomůže vědomě zhodnotit celou situaci a pokusit se na ni zareagovat příště jinak - lépe.

Jednoduché, že? A co to vlastně znamená konkrétně to „pozorovat, analyzovat a vyhodnotit" situaci?

Asi to známe všichni. Někdy se soustředíme s lehkostí a bez zbytečného plýtvání energií. Jako by to šlo samo. A naopak, jsou situace, kdy máme koncentraci mimo naši kontrolu. Nedokážeme se soustředit a myšlenky máme všude, jen ne tam, kde bychom je chtěli tou dobou zrovna mít. Pomoci nám může vrátit se v myšlenkách zpět, nejlépe si je i zaznamenat (na papír či elektronicky) - co se to vlastně přihodilo a proč. Navedou nás k tomu např. otázky:

Co způsobilo ztrátu koncentrace? Na co jsme mysleli, co jsme dělali předtím, než jsme se přestali soustředit?
Proč jsme na ten podnět takto zareagovali? Něco/někoho nám to připomnělo? Nazlobilo nás to? Urazilo? Vystrašilo? Zaskočilo? Nebo prostě jen vytrhlo z myšlenek?
Vážně to takto bylo? Nevnímám to příliš subjektivně? Dá se to vnímat či pochopit i jinak? Čemu se příště vyvarovat, abychom o koncentraci nepřišli?

Podobně si můžeme o situacích popovídat také se staršími dětmi, které již dokážou své pocity vnímat a sdílet. Rozebrat s nimi situaci, při které se jim nepodařilo soustředit se na svůj cíl, a nebo která se jim nevydařila i přes to, že na ni byly připraveny.

Koncentraci lze natrénovat

Jako většinu schopností, i koncentraci můžeme pilovat – prostřednictvím různých cvičení:

fyzických – dýchání, strečing, jóga, pilates, výlety do přírody
nebo mentálních – meditace, práce s myslí, intenzivní úkoly na přesnost

U dětí tyto aktivity děláme samozřejmě společně s nimi. Na praktické příklady cvičení pro rozvoj koncentrace se můžete podívat v našem starším článku: