Protilátka proti chaosu

Jordan Peterson je kanadský psycholog, spisovatel a celebrita světového významu. Ve své knize "12 pravidel pro život: Protilátka proti chaosu, ilustruje vtipnou formou kam až může lidi zavést neautentický bezcharakterní život.

Autentičtí lidé si podle Petersona uvědomují, že mají život ve vlastních rukou, a chtějí proto žít čestně. Nedosáhnou-li, čeho by dosáhnout chtěli, přičítají to svým neadekvátním ambicím nebo tomu, že toho o okolním světě věděli málo, a podlehli proto iluzím. Své selhání berou jako příležitost k poučení. Tito jedinci jsou kromě jiného také ideálními rodiči pro Kamevédu.

Neautentičtí lidé vidí naopak chybu v tom, že svět není takový, jaký by být měl. Úspěch druhých vnímají jako jejich nezaslouženou výhodu. V jejich myslích vládne světu nespravedlnost.

Podle Petersona si nikdy nebudeme dokonale rovni. Nebudeme mít srovnatelnou inteligenci, půvab, výchovu či štěstí. Měli bychom to ale přijmout jako fakt a snažit se překonat  sebe sama (tedy své slabé stránky), nikoliv druhé. Kdo tohle nedokáže, snadno se utopí v závisti. A společnost závistivých je doslova peklem, varuje Peterson.

Britský ekonom Andrew Oswald naopak zkoumal, zda závist není tím hybatelem, který nás motivuje k úsilí být lepší. Výsledek jeho zkoumání byl ale záporný. Ukázal, že muži závidí trochu víc, než ženy, a že s věkem závistivost klesá. Tato vlastnost se podle očekávání pojí s nízkou životní spokojeností a horším psychickým stavem. A to hlavní nakonec - závist není motivem pro větší úsilí! Ukázalo se, že silně závistivým lidem se i v dalších letech žilo hůře. I z toho důvodu nazval britský filozof Bertrand Russel závistivé lidi jako pacienty postižené "nejnešťastnější nemocí".

Poučení pro rodiče: neutápějme se v závisti, ale pojďme tvořit budoucnost svoji a své rodiny smysluplnou prací s dětmi. To je cesta, která nám dodá nekonečnou energii, je to fenomén, který poskytne opravdový smysl našim životům.

Anekdota na závěr

Američan vstupuje do pekla a Satan jej vezme na prohlídku. Nejprve narazí na velký kotel, ve kterém se vaří plno trpících duší. Když se snaží dostat ven, čerti je vidlemi shazují zpět. "To jsou hříšní Angličané," říká Satan. Obchůzka pokračuje k druhému, ještě většímu a žhavějšímu kotli. Uvnitř se vaří zástupy duší s barety. Čerti hlídají, aby žádná neunikla. "Sem dáváme Francouze," vysvětluje Satan. V dálce je vidět třetí, nejžhavější kotel. Stěží se k němu dá i jen přiblížit. Američan se překoná a nahlédne. V kotli vřou  duše a sotva se nějaká objeví nad hladinou, hned zmizí. "Sem dáváme Čechy. Hlídat se nemusejí. Když se některý snaží utéct, stáhnou ho ostatní zpátky," směje se Satan.

Lék na křeče

Křeče jsou spojeny zejména s vysilujícími sportovními výkony. Vrcholoví sportovci zaznamenávají po náročných výkonech značné úbytky váhy zaviněné pocením. Odborníci tvrdí, že se většinou jedná o důsledek dehydratace organismu společně s odplavením minerálních látek potem. Dokonalé zavodnění organismu již před sportovním výkonem by mělo z devadesáti procent křečím zamezit, ale příliš tekutin v zažívacím traktu zase působí nekomfortně na některé jedince. Kromě toho se často jedná o specifické problémy, protože někdo trpí na křeče často a jiný téměř vůbec. My jsme v rámci Kamevédy používali nárazově pro extrémní výkony solmizační tablety. Jedná se o výživový doplněk z oblasti sportovní stravy,  ale musí se s ním zacházet uvážlivě, protože tyto prostředky při nadměrném užívání zatěžují vylučovací systém.

Zajímavý příběh na toto téma nabízí útočník klubu NHL New Jersey Devils Blake Koleman, který nesmírně silně trpí na křeče. Jedná se u něj o rodovou záležitost, tímto problémem trpí i jeho otec a další přímí příbuzní. Průběh u něj byl dříve takový, že se v momentě akutních křečí nebyl schopen sám dostat ani na střídačku nebo na trestnou lavici, tak silně jej svalové křeče dokázaly sevřít a vyřadit ze zápasu. Pomáhalo mu jediné - lák z okurek. Je zásaditý a obsahuje velké množství sodíku, zabírá téměř okamžitě a naprosto spolehlivě. Koleman tohoto svého objevu využil, vytvořil si vlastní značku a začal ve velkém vyrábět nápoj proti křečím na této bázi. Je samozřejmě zbavený různých konzervačních látek a trochu lépe ochucený, ale jeho základ je stejný. Možná by to mohl být dobrý typ pro sportovce, kteří trpí podobnými problémy.

Aktuální epidemiologická situace v ČR

Momentálně se u nás nachází virus chřipky B japonského typu Yamagata, takže kdo se pro tuto zimu nechal očkovat Vixigiripem tetra, tak se ochránil, protože tento typ byl poprvé užit do vakcíny. Yamagata je horší typ chřipkového onemocnění, než kmeny, které v Evropě řádily loni. Na ty dobře zabíraly antivirotika typu Tamiflu. Yamagata se vůči nim naopak choval vyloženě rezistentně a i po užití má chřipka u většiny pacientů klasický průběh

(3 dny horečka, bolesti celého těla, malátnost, silná únava a ostatní přidružené symptomy).

Co se týká našeho soužití s bakteriemi, tak výzkumy ukazují, že patogenní bakterie nejsou výplodem moderní doby, ale provázejí lidstvo od pradávna. Například v mumii ledového muže zvaného "Ötzi" z Rakouska našli vědci bakterie, a to Borrelii burgdorferi a v žaludku Helicobacter pylori, způsobující žaludeční vředy.

V Česku se začínají objevovat i dříve zvládnuté choroby, jako tuberkulóza. Začínají se u nás rozmáhat zvlášť ptačí typy (Mycobacterium avium), které pocházejí od slepic nebo z půdy. Co se týká dětí, postihují pouze ty neočkované. Klasická tuberkulóza se u nás v posledních letech také stále častěji vyskytuje, hlavně u Rumunů a Ukrajinců, kteří k nám přijíždějí za prací. Ale protože se Češi s touto komunitou velice málo stýkají, prakticky se na místní obyvatelstvo nepřenáší.

Čím to je, že Kamevéda dokáže čelit negativním vlivům dopadů moderních technologií na současnou populaci?

Kamevéda při tvorbě metodiky a filozofie výchovy vychází z osvědčených a nejhodnotnějších výchovných principů antické společnosti a z prvků využívaných při výchově elit západní společnosti v období posledních 300 let jejího rozvoje. Nikde jinde na světě momentálně nenajdete filozofii výchovy, která vytváří tak velkou a opodstatněnou důvěru člověka v jeho schopnost měnit díky tréninku a cvičení kvalitu své existence.

Jak psychologové hodnotí současnou převažující moderní výchovu západního typu?

Psychologové a odborníci na problematiku výchovy, kteří se zaměřují na vytváření základních životních hodnot u mládeže před dosažením patnáctého roku věku soudí, že se jedná o zlomové období pro dozrávání osobnosti každého člověka. Pomocí celé řady analýz ale dospěli ke smutnému zjištění, že se toto sebeodbornější působení nesetkává s pozitivními nebo povzbudivými výsledky. Došli k následujícímu závěru:

"Základní postoje, důležité návyky a stěžejní vlastnosti je zřejmě nutné v dětech pěstovat už od raného dětství, ale toto se až na výjimky neděje. Jednak se domníváme, že je na to příliš brzy, nebo podléháme různým novým filozofickým výchovným směrům, které se vyznačují až bezbřehou benevolentností a odstraňováním mantinelů, což děti nemůže uspokojivě utvářet. Děti se v takovém prostředí špatně orientují. My jim nejprve chceme dopřát maximum volnosti, nechceme je v ničem omezovat. Bohužel až v momentě, kdy dospějeme k názoru, že uzrál čas pro naše zásahy, zjistíme, že už je pozdě. Namísto správných návyků, na kterých se dá do budoucna stavět, zde máme celou paletu zlozvyků a k nim mladého člověka zvyklého prosadit si bez omezení, co si zamane. Jsou to pak tyto neodstranitelné zlozvyky, které kumulují problémy, působí rodičům vrásky a dětem samotným brání ve štěstí a v dosažení úspěchu."

Jedním z hlavních důvodů nefunkčnosti některých modelů západní výchovy je fakt, že děti v předškolním a mladším školním věku si jednoduše samy neumí představit všechny důsledky a souvislosti svého jednání.  Nemůžeme po nich chtít tak brzy správné a plné chápání pojmů, jako je například integrita, důslednost, koncentrace nebo věrnost. Jsou nejprve naprosto závislé na našem vysvětlování a na našich výchovných vlivech. Jsme to nejprve my, rodiče, kdo jim musí srozumitelně nastavit pravidla a ukázat ty správné cestičky v zaujímání pozic a postojů. Můžeme k tomu využít mnoho prostředků, jako jsou výchovná opatření, odměny, příběhy nebo pohádky. Jsme to jen my, kdo má zásadní vliv na utváření osobnosti.

Takže když to pokazíme, odskáčou to naše děti a zprostředkovaně my s nimi.

Zařízení  typu školek, škol, kroužků, sportovních klubů, tedy učitelů a trenérů, nám mohou v některých oblastech později z části pomoci. Ale stále platí, že zásadní vliv a odpovědnost máme my rodiče. A čím jsou naše děti menší, tím je větší.

Česnek - zázračná potravina v období časného jara

Vědci doporučují pravidelnou konzumaci syrového česneku celoročně, ale s příchodem jara a současným chladným počasím může o to víc blahodárně podpořit oslabené imunitní systémy u dětí i dospělých. A to doslova jako silný životabudič a elixír zdraví, který mám umožní odrazit hrozící infekce a udržet se v dobré kondici až do skutečného příchodu jara, do období sluncem zalitých dnů a prvních rašících bylinek, které našemu tělu dodají čerstvé živiny. Česnek je doslova všemocný, přitom snadno celoročně dostupný a levný. Proto se s reklamou na něj nikde nesetkáte, pouze s předraženými produkty z něj vyrobenými. Ale samotný česnek je svými účinky nenahraditelný a je výhodné naučit jej děti pravidelně konzumovat. Už před pěti tisíci roky jej k léčení mnoha problémů používali staří Asyřané a Sumerové, a není důvod od jeho užívání ustupovat ani dnes. Naopak, dnešní populace s doslova rozcupovanou imunitou může jeho blahodárných účinků  využívat s ještě daleko větší efektivitou.

Abychom si dokázali lépe představit léčebnou sílu látek obsažených v čerstvém česneku při jejich působení na naše zdraví, postačí nám k tomu jeden příklad za všechny. Už v roce 1858 zjistil Louis Pasteur, že česnek nesmírně efektivně likviduje patogenní bakterie. Později bylo při pokusech prokázáno, že jeden mililitr čerstvé šťávy z česneku je proti nim stejně účinný jako šedesát miligramů penicilínu. Přitom bez jakýchkoliv negativních vedlejších účinků a s mnoha dalšími pozitivními vlivy na pochody v lidském těle. Ještě efektivněji dokáže česnek likvidovat i viry a plísně, takže vlastně působí jako širokospektrální přírodní antibiotikum, ovšem za velice nízkou cenu a bez vedlejších negativních účinků. Těch dalších pozitivním vlivů na zdraví má naopak dlouhou škálu, jejíž pouhé vyjmenování by si žádalo dlouhý článek. Ale věřím, že jako upoutávka na nedoceňovaný a "obyčejný" česnek tato zmínka bohatě postačí.

Je velmi prozíravé připravit si "noty" dopředu

Když připravujete své dítě na kariéru, je to postupem času stále víc spojeno s cestováním. Někdy může být určitá cesta v plánu dlouhou dobu, jindy je třeba reagovat ze dne na den. Jiné věci si s sebou bereme na letní dovolenou, jiné v zimě, jinak se vybavíme na cestu k babičce a jinak na důležitý mezinárodní turnaj. Děti, které vedou rodiče odmala cíleně k rozvoji  maximálního potenciálu podávají opakovaně v nějakém oboru velice náročné výkony a my je v tom můžeme podpořit dokonalým servisem. Naší snahou je, aby na cestách a během pobytu mimo domov byl režim dne a rozvoj dítěte co nejméně narušen. Je to náročnější, než jen vycestovat na výlet, kdy stačí strčit do kapsy pas s kreditní kartou. Velice se proto osvědčilo zpracovat si už dopředu a v klidu seznamy věcí nutných pro cesty za konkrétním účelem. Potom jen stačí vytáhnout si ten správný seznam a odškrtávat si z něj jednotlivé položky podle toho, jak je přibalujeme do cestovní tašky. Díky tomu je možné  připravit se na cestu v krátkém čase a bez obav, že jsme půlku věci zapomněli doma. Navíc můžeme přibalit jen to, co je pro aktuální situaci něčím specifické, ale to už bývá jen malá část. Každá další cesta nám určitě potvrdí, že by se nám příště hodilo mít v tašce ještě i něco dalšího. Hned si to můžeme poznamenat, dokud to máme v hlavě, a příště si díky tomu vzpomeneme i na věci, které bychom nejspíš znovu nechali doma. Tím se seznamy na cesty rozšiřují a získávají postupem času jakousi dokonalost a komplexnost.

Děti s přibývajícími roky  rostou a seznamy je nutné s přihlédnutím k tomu upravovat, ale vždy se skvěle hodí a ušetří nám spoustu času a nervů. Pokud má mít výchova skutečně dobré parametry a sofistikovaný systém, seznamy věcí na cesty do něj určitě patří.