Říkají o Kamevédě

Roman Staša: Kamevéda dvěma pohledy

profesionální kondiční trenér, trenér hokejových dovedností, bývalý mládežnický hokejový reprezentant

Na Kamevédu pohlížím dvěma pohledy. Očima profesionálního kondičního trenéra i mladého člověka, který ještě nemá děti, ale jednou by chtěl rodinu založit.
Z profesionálního hlediska pro mě má tato pedagogická věda určité kouzlo, neboť vytváří z malých kluků a holek téměř dokonalé jedince. Děti se specializují na to, co je nejvíc baví a čemu se chtějí aktivně věnovat. Jako trenér obdivuji rozmanitost jednotlivých zaměření - ať už na sport, či na uměleckou dovednost nebo intelektuální rozvoj.

Soňa Hlavová: Kamevéda má potenciál budoucnosti

urolog, ambulantní specialista; nositelka Řádu královny Elišky Přemyslovny

Jediné, co nám zbylo, jsou naše děti. Vše ostatní nám bylo odcizeno. V poslední době začíná být patrné, že je naplňován Kalergiho plán - legální genocida evropských národů pomocí míšení ras. Richard Nicolaus, hrabě von Coudenhove-Kalergi založil v roce 1922 ve Vídni hnutí "Panevropan" k nastolení Nového světového řádu, kdy obyvatelé nebudou původními národy a nebudou mít svoji identitu. Jde o podporu migrace jako nástroje sloužícího k náhradě původního obyvatelstva.

Libuše Kotoučková: kam mě vedete, táto a mámo?

porodní bába, vedoucí předporodních kurzů

Při čtení knihy "Jak vychovat šampiona" jsem se poprvé seznámila s KAMEVÉDOU. Dovolím si k této zcela ojedinělé a nadčasové výchově dítěte napsat svoje vlastní pocity a postřehy. Když jsem si procítila slovo KAMEVÉDA, jako bych slyšela "Kam mě vedeš?" Ano, jako by se dítě ptalo svého rodiče: "Kam mě vedeš, táto - kam mě vedeš, mámo?"

Nad dílem autora knihy pana Pavla Zachy jsem zůstala v úžasu a opravdu smekám svůj pomyslný klobouk před jeho revoluční výchovou, kterou uplatnil na svém synovi a přivedl ho až do sfér, které zůstávají pro velkou většinu ostatních absolutně mimo dosah.

Petr Novotný: knihu by měli přečíst všichni rodiče

šéfredaktor časopisu ProHockey

Když jsem četl první díl Kamevédy, působil na mě místy až příliš filozoficky. Občas mi dokonce přišlo, že se v něm autor Pavel Zacha snaží přesvědčit čtenáře o správnosti své výchovy. Ve druhém dílu už nikoho nepřesvědčuje. Vypráví, vzpomíná a popisuje nejdůležitější okamžiky výchovy svého syna. A tak zatímco při čtení první knihy jsem se několikrát přistihl, že se v duchu snažím s autorem polemizovat, tentokrát jsem text „přijal za svůj“ snad bezezbytku. Pavel Zacha v této knize píše, že si uvědomuje, že Kamevéda není pro všechny.

Miroslav Buňka: jde o to postavit se výzvě

Absolvent FTVS v Praze, který působí jako pedagog, trenér, odborný poradce pro otázky sportovní výživy, sportovec a podnikatel

Po mých mnohaletých zkušenostech čerpaných z vlastní praxe a po přečtení knihy Kamevéda je můj výsledný úsudek o rodičích vychovávajících mladé sportovce v různých sportech následující:

  1. Drtivou většinu těchto rodičů bych přirovnal k turistům, kteří všichni chtějí jet na cestu kolem světa, ale vždy si sbalí k tomuto účelu do batůžku pouze několik drobností vhodných možná tak pro víkendovou cestu na Máchovo jezero.
  2. Budu řídit auto, ale nechci se při tom dotýkat volantu.
  3. Chci přeplavat řeku, ale nechci se při tom namočit.

Jsem svědkem situací, ve kterým mi přijde velmi líto, že nemám instrumenty k tomu, abych alespoň u části rodičů změnil jejich způsob myšlení. Tuto knihu považuji za skvělou navigaci s obrovskou databází pravdivých informací, kterou je třeba přečíst před jakýmkoliv rozhodnutím v oblasti výchovy dětí a sportu.

Reklama
Reklama
  • xHockey
  • 336x280
Nahoru