Účelově vytvářená nevědomost a její vliv na blokování pokroku

V posledním půlroce jsem nebyl schopen produkovat nové články o výchově a rozvoji dětí v objemu předchozích let, protože jsem se více zajímal a současně hloubal o současném dění ve světě i u nás. Dopady covidové krize následované inflací, narušením globálního trhu, extrémním zdražováním energií, surovin a následně prakticky všeho, válkou a ztrátou pocitu bezpečí a stability.

Musel jsem si klást otázky o smyslu a možnostech uplatnění Kamevédy v dnešním nestabilním světě. Pokud celosvětová pandemie uzavřela vzdělávací instituce i sportoviště, vytvořilo to velké komplikace v možnostech rozvíjet talent dětí. Současná energetická krize někde enormně zdražila pohybový rozvoj dětí zvlášť ve sportech, kde se nám alespoň částečně dařilo držet krok se světem. Mluvím hlavně o tenisu a o ledním hokeji, ale v podstatě o většině halových sportů. Tedy o sportech, kde hodina ledu nebo kurtu v hale stojí zase víc peněz.

A budou mít rodiče snahu rozvíjet své děti, když se musí obávat neočekávaných turbulencí v evropském i globálním kontextu, včetně rizika války?

Budou chtít investovat do budoucnosti dětí a celé rodiny v takto nejistých dobách?

Budou schopni najít si a vybrat ve vzniklém chaosu hodnotné a relevantní informace?

To jsou jen některé z otázek, na které dnes nikdo nedá uspokojivou odpověď.

Kamevéda má nevýhodu v tom, že k jejímu vstřebání, pochopení souvislostí a obrovského potenciálu pro každé dítě, je třeba se na určitou dobu zklidnit, zamyslet a absorbovat určité množství na sebe navazujících informací. Tedy jinak řečeno, soustředit se na čas na jednu věc a proniknout do hloubky problematiky. Symbiózu těch pozoruhodných dějů spojených s růstem potenciálu dítěte nelze vyjádřit jednoduchou větou nebo smajlíkem. To je ale bohužel přesně ta věc, která je dnešním mladým lidem nejvíc proti mysli. Nejen mladí Britové nechtějí v práci telefonovat a číst zprávy, které přesahují rozměr jedné věty. Svět se stal rychlejším a povrchnějším, trendem je vše zjednodušit a zkrátit. Vyjadřovat se v heslech či symbolech, což ale u složitějších procesů není možné.

Domnívám se, že by nedávalo smysl se o cokoli podobného pokoušet v případě Kamevédy. Vývoj posledních několika let utvrzuje v přesvědčení, že rodiny vyznávající principy Kamevédy nebudou masovým jevem. Bude se jednat o výjimky, tak jako doposud. My z tohoto faktu musíme vycházet. Nebudeme se snažit podbízet většině oním zjednodušováním, které je novodobým trendem. Kamevéda ve svém obsahu také není o jednom hesle nebo větě. Je o trpělivosti a mnohaletém úsilí, což se s nastavením dnešních mladých lidí neslučuje. Ale ti, kteří mají skutečný zájem o dobrou budoucnost svých potomků a mají snahu hledat důležité informace, ti si nás mohou najít dnes i v budoucnu.

Ale nejen překotnost a povrchnost dominuje v moderním světě. Významnou roli sehrává i nevědomost a pohodlnost. Trend nezajímat se o metody, postupy nebo o dění, které sice vede správným a smysluplným směrem, ale nelze na něm okamžitě profitovat či je spojeno s nepohodlím.

K napsání tohoto článku mě inspiroval dokument s názvem "Továrny na nevědomost", který 3. listopadu 2022 dopoledne odvysílala Česká televize. Film analyzuje fakt, jak strategicky důležitou komoditou moderní doby je vytváření informací, boj o veřejné mínění a o vliv na masy lidí. Ukazuje, že účelově přijímaná nevědomost je pro většinu dnešní populace velice pohodlná, a tedy akceptovatelná. Dokument je možné shlédnou na odkazu pod článkem.

Když si závěry z filmu převedeme do oblasti výchovy a rozvoje dětí, vyvstane nám z celého kontextu jen další případ všeobecných snah, jak nevidět, neslyšet a neřešit vše nepohodlné. Kamevéda je založena na moderních vědeckých objevech posledních desetiletí, které jakoby ti u nás povolaní v oblasti výchovy nevnímali, neznali nebo neuměli správně uchopit. To přehlížení, účelová kritika nebo mlčení je až zarážející. Nebo přinejmenším trvá příliš dlouho ke škodě naší mladé populace.

V každém případě ale stojí tento dokument na druhém břehu, provokuje zvídavost, kritické logické myšlení, snahu přicházet věcem na kloub a lépe si vybírat to, čemu věříme a co děláme. Má potenciál zasít semínko podezřívavosti, zda to, jak pojímá výchovu většina dnešních rodičů, je skutečně to nejlepší pro jejich děti. A od těchto pochyb je už pak jen krůček k velké změně, protože tato změna a souboj starého s novým musí nejprve proběhnout v mozku rodiče, aby následně mohl ovládnou dění v rodině.

Věřím, že ti zvídavější z vás si ke Kamevédě budou i v budoucnu nacházet cestu.

Pavel Zacha

Zdroje:
Pascal Vasselin a Franck Cuveillier, Továrny na nevědomost, francouzský dokument, odvysílán ČT 2 3.11.2022 v čase 10.45 - 11.45 hodin.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/14489376240-tovarny-na-nevedomost/ 

Článek z 4. listopadu 2022