Jak se studuje českým juniorským sportovcům na univerzitách v USA?

studiumUSADnes bych se s Vámi chtěl podělit o zkušenosti mladých českých golfistek a hokejistů, kteří zde studují. Co je k tomu vedlo, jak to proběhlo a co je to stálo?

Dříve to byly ojedinělé případy, ale dnes by se dalo tvrdit, že se některé rodiny na výchovu dětí směrem k americkému univerzitnímu sportu vyloženě specializují. Není se čemu divit, vždyť americké vysoké školství představuje světovou špičku a je v úplně jiné situaci a kondici než to české, které se zmítá ve skandálech a potížích, přičemž skutečně systémové řešení a náprava stavu je jako v mnoha jiných oblastech v nedohlednu.

 

Mnohé americké univerzity disponují vyspělým, někdy až ohromujícím zázemím. Příjemná z pohledu českých rodičů je právě ta jeho otevřenost světu. Jejich univerzitní systém doslova nasává kvalitní mladé lidi z celého světa. Podmínkou je, že se jedná o studijní typy s perfektní znalostí angličtiny a k tomu ještě vynikají v nějaké sportu. Musí se jednat o sport, který v USA náleží do kategorie univerzitních sportů. Potom lze získat sportovní stipendium, ušetřit miliony, poznat svět a skvěle nakročit do dalšího života. To je perspektiva, která láká stále více rodičů i dětí. Ale jak už to bývá, nic není zadarmo, mladý člověk musí dokázat v průběhu mládí vytvořit nějakou viditelnou sportovní kvalitu, která může přispět k získání oné vysněné vstupenky na některou z amerických univerzit. Tou vstupenkou je právě ono stipendium, v tomto případě stipendium sportovní. Bez něj by si takové studium mohl dopřát jen málokdo.

Golf: Zdeněk Luňáček a jeho tři dcery

Zdeněk Luňáček, bývalý vrcholový kanoista, vychoval tři dcery. Vedl je velice systematicky a promyšleně ke studiu, znalosti angličtiny, k hudbě a golfu. Díky soustředěnému úsilí se mu povedla nevídaná věc. Třiadvacetiletá Marie, jedenadvacetiletá Johana a Františka, které je dvacet, všechny jeho dcery studují díky zisku sportovního stipendia na amerických univerzitách. Vděčí za to kromě jiného především golfu, který všechny dcery za univerzity hrají. Marie s Františkou získaly plné stipendium, Johana devadesátiprocentní. To je skoro stejně unikátní kousek jako "hole-in-one", jamka trefená jediným úderem.

Tři děti z jedné české rodiny tedy studují na univerzitách v USA téměř zadarmo, ale cesta, která je přivedla až tam, rozhodně zadarmo nebyla. Je za tím hodně úsilí i tréninkové dřiny. Protože tu kvalitu, která oslní skauty amerických univerzit, je nejprve třeba pomocí mnohaletého úsilí a litrů potu vytvořit. Kdyby to šlo samo, kdyby to bylo pohodlné a jednoduché, bylo by tam plno amerických dětí a na ty z Evropy už by místo nezbylo. O své výchově sděluje Zdeněk Luňáček následující:

"Jestli se dneska chcete dostat na vysokou úroveň, vede k tomu jediná cesta přes každodenní dřinu. Nedělám si iluze, že taková cesta vždy každého baví. Každého ale baví vyhrávat a jen každodenní trénink může vítězství přinést. Takže se někdy musí překonat. Jasně, někdy se holkám trénovat nechtělo, ale nakonec šly, přiměl jsem je k tomu. Někdy jsem musel použít donucovací prostředky, Ne že bych je zmlátil, to ne. Proběhly rozpravy..."

Na to dcery reagují, že to asi byla ta nejhorší věc, kterou musely podstoupit, někdy se při tom i rozbrečely.

"Ano," pokračuje otec, "dovedl jsem je někdy k pláči, aby zjistily a uvědomily si, co vlastně chtějí. I já jsem musel vykonat svůj díl práce. Naučil jsem se na "stará sportovní kolena " hrát golf, přivedl jsem k němu dcery a postupně je směroval do dnešní situace, kdy se před nimi rýsují skvělé životní perspektivy. Jak vidíte, na naší zahradě nerostou kopretiny, bylinky ani zelenina. Jsou na ní jamky, odpaliště, síť na zachycování míčků. Tahle zahrada je vzorně udržovaná tréninková plocha pro golf. Musel jsem ji udělat, protože k tomu, aby dítě něčeho dosáhlo, potřebuje trénovat každý den. Musí tak na trénink dojít samo a tady žádné hřiště v dosahu nebylo. Navíc, jelikož mám tři dcery, za tréninky bych se nedoplatil," říká Zdeněk Luňáček. "A dnes, kdybych měl platit jejich školné na amerických univerzitách ze svého, to bych se pořádně zapotil."

Pozn. Pavel Zacha: To mi připomíná naši cestu, také jsem doma zbudoval tělocvičnu, která sloužila a slouží jako hokejová střelnice, hřiště pro hokej s míčkem, fotbal nebo nácvik tenisových volejů u stěny, také jako posilovna, hala na stolní tenis a pro výuku dovedností řady dalších sportů. Jakmile máte tréninkovou plochu neustále v dosahu, vyloučíte časové ztráty, zvýšíte až dramaticky tréninkové možnosti a také ušetříte hodně peněz. Investice se vyplatí, tělocvičnu jsem zřídil před dvaceti roky a slouží dodnes. Je využívaná každý den.

Pan Luňáček je úspěšný otec, dostat tři dcery na sportovní stipendium na americké univerzity, to je vskutku výjimečný počin, ale nikoliv ojedinělý.

 

Zajímají Vás i další články, které jsme napsali? Je jich už přes 400...

Zaregistrujte se do klubu Kamevéda a budete si je moci přečíst všechny!

Hokej: Petr Šoustal a jeho tři synové

Včera mi po delším čase zatelefonoval pan Šoustal, známe se z let minulých z mládežnického hokeje, a povyprávěl, kterak se momentálně odvíjejí životní osudy jeho synů. Mladší synové – dvojčata, jsou ročník 1997, stejně jako můj syn Pavel, a také se věnují hokeji. Hrávali v Olomouci, a jako skvělé hráče jsem je nemohl přehlédnout. Starší z dvojčat (o dvě minuty), syn Tomáš, má za sebou čtyři roky v kanadskoamerické juniorské Western Hockey League. Jedná se o západní část CHL (Canadian Hockey League), ve které hrál v dresu Kelowny.

Starší bratr těchto hokejových dvojčat už vystudoval americkou univerzitu, oženil se s Američankou, našel si práci a pomalu v USA zapouští kořeny. Tomáš ho letos napodobí. V Kanadě platí pravidlo, že za každý kompletně odehraný ročník v CHL má hráč nárok a plné jednoroční sportovní studium na některé z kanadských univerzit. Po absolvování angažmá v kanadské juniorce už takové stipendium nemůže uplatňovat v USA, protože podle tamějších zákonů už je na něj pohlíženo jako na profesionála, který na stipendium nemá právo. Ale v Kanadě jsou tato pravidla odlišná, proto je pro Kanaďany atraktivní hrát v prestižní CHL i z tohoto praktického důvodu. A protože Tomáš v juniorce odehrál čtyři roky, může mít školu kompletně bez placení školného. Studovat bude na univerzitě v Torontu.

A kompletní trojici bratrů, hokejistů a studentů, uzavírá mladší z dvojčat, Michal. Je o dvě minuty mladší než Tomáš, a na rozdíl od bratra se stal hokejovým brankářem. v Této roli působil dva roky v USA a nakonec se mu také podařilo získat stipendium na jedné z amerických univerzit.

Jejich otec, Ing. Petr Šoustal, může být na své syny pyšný. Dokázali se v zámoří uplatnit, trenéři je chvál po sportovní i lidské stránce. Odměnou jim bude univerzita a spolu s univerzitním diplomem z USA se jim mohou otevřít dveře dokořán takřka do celého světa.

Závěrem

Vždy jsem rodiče upozorňoval na velice atraktivní variantu zúročení sportovní kariéry s pomocí využití sportovního stipendia v USA. Je to vysoce atraktivní cíl, ale jak dokazují příběhy sester Luňáčkových i bratrů Šoustalových, nejedná se vůbec o cíl nedosažitelný. A je dokonce reálné, že se něco takového může při určité souhře okolností poštěstit i všem dětem z jedné rodiny.

Zdroje:

Filip Saiver, Švih, odpal! Tři sestry hrají. Magazín INSTINKT č. 29, 12.7.2018, s. 42–44

Článek z 22. července 2018

JUDr. Pavel Zacha

Předseda a garant spolku Kamevéda

JUDr. Pavel Zacha
  • autor výchovné filozofie Kamevéda
  • +420 775 178 805
  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Pro vložení komentáře se prosím přihlašte

Články pro Vaši inspiraci

Všechny články o kamevédě
Reklama
Reklama
  • 336x280
  • ProHockey
Nahoru