• Kamevéda
  • Rozvoj
  • Vícejazyčná výchova v praxi - dítě českých rodičů v Německu

Vícejazyčná výchova v praxi - dítě českých rodičů v Německu

foto malePřinášíme Vám další příklad vícejazyčného vedení dítěte z reálného života. V následujícím rozhovoru se s námi o zkušenosti podělí manželka českého fotbalového internacionála, Theodora Gebre Selasie. Nahlédneme do vícejazyčné výchovy jejich syna Noa při dlouhodobém pobytu v zahraničí. V jejich případě se jedná o situaci, kdy oba rodiče hovoří především česky, syn se nachází ve společnosti a ve školce v německy hovořícím prostředí a při fotbalových akcích se němčina prolíná s angličtinou.

Dotkneme se také výchovy dalších dětí v této specifické fotbalové komunitě. Jejich rodiče se kombinují různé jazyky, vybírají mezi osvědčenými metodami a postupy, řeší komplikace v adaptaci dětí na vícejazyčné prostředí. 

 

Leonko, jakými jazyky v současné době tvůj syn hovoří a jak probíhá jeho adaptace na vícejazyčné prostředí.

Čeština a němčina jsou v našem případě dominantními jazyky, které okrajově doplňuje angličtina. Česky hovoříme s manželem doma. Naopak v obchodech, na procházkách, v prostorách fotbalového klubu, po telefonu, při sledování televize a hlavně ve školce probíhá komunikace v němčině.

Jak probíhá výuka angličtiny?

Angličtinu Noe denně slyšel v útlém věku z filmů pro děti, případně tak hovoříme se spoluhráči a jejich rodinnými příslušníky v klubu a na společných akcích. Když se setkáváme s rodinnými příslušníky dalších hráčů Werderu Brémy, kteří třeba nehovoří německy, vždy plynule přecházíme na angličtinu. Noe je toho svědkem a vnímá tuto řeč od malička. Má k dispozici i anglické knižky, ze kterých mu předčítám, kreslené filmy nebo písničky. Ale nechceme to teď přehánět, aby toho neměl moc najednou a aby se mu všechny jazyky nepletly. V současné době se soustřeďujeme na zvládnutí češtiny a němčiny.

Slyšel jsem včera od Noa větu: "Já toto nicht esen." Stává se často, že míchá více jazyků v jedné větě, že si vypomáhá českými, německými nebo anglickými slovy, aby složil větu?

Teď to takhle občas míchá dohromady, je to normální, než se jeho vyjadřování později ustálí a začne si jasněji uvědomovat oba jazyky. Někdy z toho vznikají legrační kombinace, protože Noe spontánně používá první výrazy, které ho napadnou. Je mu jedno, jestli zvolí český nebo německý výraz.

Jak probíhá výuka němčiny?

Největší pokroky udělal v poslední době ve školce, kam chodí jen na krátkou dobu tří hodin dopoledne dvakrát týdně právě z důvodu rozvoje Němčiny a nutnosti kontaktu s ostatními dětmi. Je to trochu jiná školka, než u nás, je tam málo dětí a hodně učitelek. Osmi dětem se věnují čtyři pedagožky, dvě učitelky a dvě praktikantky, studentky na praxi z pedagogických škol. To je výhodná situace pro dítě, které se tak setkává s individuálním přístupem a porozuměním Noe je tam nucený vnímat němčinu a vyjadřovat se, je to asi ten nejlepší způsob přirozené výuky cizího jazyka.
Potom jsou tady pořady v televizi v němčině, pohádky a filmy, ale i zprávy v rádiu, když jedeme autem. Setkání s lidmi na našich procházkách v parku, v obchodech, na ulici, v domě se sousedy. Kupujeme mu dětské obrázkové knížky v němčině. Když jdeme na fotbal, zase kolem většina lidí mluví německy. Dítě tohle vnímá, postupně lépe a lépe rozumí a začíná komunikovat. Ale už i dítě v tomto věku umí oba jazyky oddělit, když se na to soustředí, přesně dokáže vyslovit německá nebo česká slova. Pouze při spontánním hovoru používá smíchaná slova v jedné větě, výrazy, které jsou pro něj jednodušší a napadnou ho jako první volba.

Jakou národnost má vaše chůva a jakým hovoří jazykem při péči o syna?

Naše chůva je původem z Iránu, chodí k nám v situacích, kdy máme nějakou akci nebo nutné vyřizování. Noe s ní komunikuje pouze v němčině, tento jazyk chůva výborně ovládá, žije v Německu už patnáct let. Pokud ho má chůva na starost, je to vlastně pokračování výuky němčiny.

Máš pocit, že vícejazyčné prostředí může zpozdit vyjadřovací schopnost malého dítěte v mateřském jazyce?

Myslím si, že každé dítě je jiné a na každém se tento vliv projeví trochu jinak. Některé dítě je komunikativnější, jiné začíná mluvit až třeba ve dvou a půl letech s problémy jedním jazykem. V případě mého syna jsme měli pocit, že ho vícejazyčné prostředí částečně zbrzdilo v používání češtiny. Kdyby kolem nás byly české babičky a stále by mluvil a slyšel jen češtinu, bylo by to pro něj mnohem snadnější vyjádřit, co potřebuje. Určitě je to pro dítě zpočátku jednodušší hovořit pouze česky, ale bilingvní výchova zase přináší velký profit pro každé dítě do dalšího života.

Čeho chceš tímto způsobem bilingvní výuky dosáhnout?

Tím, že žijeme v Německu, chceme využít vhodnou situaci, aby uměl další řeči. Co je dneska víc pro člověka než umět se domluvit více jazyky? Nejsnadněji a nejdokonaleji je možné naučit se řeči v dětství. Vlastně jen využíváme naší přirozené možnosti a pobytu v cizí zemi.

Pokud budete mít další dítě, budete postupovat při výuce stejným způsobem nebo něco změníte?

U dalšího dítěte bychom chtěli postupovat stejně, nemám pocit, že bychom v něčem udělali chybu. Možná bych druhé dítě dala dvakrát týdně do školky už v roce a půl. Noe tam šel poprvé ve dvou letech a dvou měsících. Věřím tomu, že by to dítě zvládlo při kvalitě německé školky i dříve. To by asi byla jediná změna.

Mohla bys uvést jiné příklady nebo postoje k bilingvní výchově rodin některých dalších zahraničních fotbalistů ve službách Werderu Brémy?

Tak například Theův kolega, Fin Niklas Moisander. To je docela zajímavá ukázka vícejazyčné výchovy. Niklas se narodil v Turecku, kde si osvojil místní jazyk. Později prošel fotbalovou akademií Ajaxu Amsterodam, což ho přimělo zvládnout další jazyk, kromě mateřské finštiny. Během dvou let působení v italské sérii A se naučil docela dobře italsky. Se svou manželkou, je Švédka, mají holčičku ve věku rok a půl. Ta žije skutečně v pestrém "multilingvním" prostředí. Otec Niklas mluví na dceru finsky, když je s ní o samotě, matka s ní komunikuje švédsky, když jsou spolu sami. Pokud jsou oba manželé doma, komunikují s dcerou a mezi sebou navzájem anglicky. A kromě toho se všude kolem setkávají s němčinou, jejich dcera už také začala chodit dvakrát týdně do německé školky. Ale je velice šikovná a zvládá to dobře. Až začne chodit do školy, domluví se hned čtyřmi jazyky.

Dál jsou zajímaví naši blízcí přátelé, Karla a Santiago Garcia. To jsou oba Argentinci, takže doma hovoří španělsky. Děti ještě nemají, teprve čekají rodinu. Dohodli se, že doma budou hovořit španělsky a anglicky, a své děti co nejdříve přivedou do německé školky, aby si od mládí osvojily také třetí jazyk. Karla i Santiago už oba vedle rodné španělštiny ovládají angličtinu i němčinu perfektně, domluví se kromě toho italsky, takže děti mohou učit tyto dva jazyky i bez cizí pomoci.

Podobně přistupuje k vícejazyčné výchově svých dětí také skvělý Peruánec pod smlouvou Werderu Brémy Claudio Pizarro, který přestoupil v roce 2015 do Brém z Bayernu Mnichov. Zahrál si také za FC Chelsea, oblékal tedy ty nejslavnější evropské fotbalové dresy. V Chelsea to byla jen krátká epizoda, ale za špičkový Bayern Mnichov odehrál na postu obávaného kanonýra mnoho sezón. Claudio má už starší děti. Jejich mateřštinou je také španělština, ale od malička chodily všechny jejich tři děti do německé školky, potom do německé školy. Později přešly na uznávanou anglickou mezinárodní školu. Všechny jeho děti skvěle ovládají zmíněné tři jazyky.

Když se setkáváme z ostatními rodinami fotbalistů, komunikujeme většinou v angličtině. V každém bundesligovém klubu je zastoupeno mnoho fotbalistů různých národností od Latinské Ameriky a mnoha zemí Afriky až po Evropu, Rusko nebo Skandinávii. Někteří už se stihli naučit německy, ale jiní jsou v klubu krátce a německy ještě nemluví, takže je nejpohodlnější rovnou se všemi komunikovat v angličtině. Děti v tomto prostředí vyrůstají a angličtina se tak postupně stává jejich druhým hlavním jazykem, protože ji musí využívat v určitých situacích, ať žijí v Holandsku, v Německu, v Anglii nebo třeba v Turecku.

Výuka cizích jazyků je v našem případě snadnější než v České republice, kde by bylo nutno vyhledávat učitele a kvalitní cizojazyčné školy, které ale nejsou všude. V Německu to všechny cizince přirozeně nutí zvládat s dětmi další řeči a ty si to pak přinášejí do dalšího života jako speciální bonus.

Děkuji za rozhovor a těším se na další příspěvky.

Článek z 28. prosince 2016

 

JUDr. Pavel Zacha

Předseda a garant spolku Kamevéda

JUDr. Pavel Zacha
  • autor výchovné filozofie Kamevéda
  • +420 775 178 805
  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Pro vložení komentáře se prosím přihlašte

Reklama
Reklama
  • xHockey
  • 336x280
Nahoru