Eva Fruhwirtová: Jak vytvořit vhodné prostředí pro intelektuální rozvoj dítěte

foto male_copy_copyKaždý rodič si přeje mít chytré dítě. Proto je zapotřebí vědět, že dítě je ovlivněno dvěma aspekty. Tím prvním je schopnost učit se, která je vrozená. Druhým je prostředí, ve kterém se dítě pohybuje, které má rodič ve svých rukách a může ho vhodně uspořádat.

 

Prostředí ovlivňuje inteligenci dítěte a je tvořeno emoční, fyzickou a časovou dimenzí. Jinak řečeno, emoční dimenzi pojímám jako rodinnou atmosféru, nálady rodičů, způsob komunikace s dítětem a také typy lidí, se kterými se dítě dostává do styku. Fyzické prostředí zahrnuje dětský pokoj a jeho uspořádání, hračky, které má k dispozici, ale také to, jak často chodí ven a jaké podněty má ve svém okolí – zvukové, hmatové i čichové. Čas v tomto případě znamená, v jakém věku poznává a učí se různé činnosti.

Mozek dítěte je houba, která nasává vše kolem

Podívejme se na proces učení z biologického pohledu. K učení jsou zapotřebí mozkové buňky. Při podnětech - zvukových, čichových, hmatových vyrůstají z mozkových buněk tzv. dendrity. Ty se spojují s nejbližšími dendrity a vytvářejí spojení, kterému říkáme synapse. Učením tak vytváříme v mozku různé propojení mozkových buněk. Pravidelné činnosti upevňují v mozku synaptická spojení. Vývojem tak některá spojení posílí, jiná se rozpojí. Proto také mozek každého z nás je jedinečný. Stejně jako otisk prstu. Na svědomí to má právě učení.

Dítě potřebuje mít pro učení bezpečný prostor. A to ve smyslu láskyplného, přívětivého a klidného prostředí. Mozek totiž reaguje na pocit ohrožení a stres tak, že veškerou svou aktivitu přesune do módu sebezáchovy. Pokud se dítě bude cítit ohroženo a bude vyrůstat ve stresovém prostředí, jeho mozek mu zablokuje prostor pro učení.

Mozek dítěte je houba, která nasává vše kolem. Takto to funguje do tří let věku dítěte. Poté dochází k filtraci toho, co dítě přijme a co ne.

V procesu učení musí mít mozek na čem stavět

Po narození je mozek připraven na rozvoj obrazové a sluchové interpretace a vytváření si zvyků jako reakci na určitý podnět. Tato vývojová fáze je na vrcholu v jednom až ve dvou letech dítěte. Rozvoj těchto dovedností je zásadní pro další proces učení. Nedostatečné rozvinutí obrazové a sluchové interpretace komplikuje další rozvoj kognitivních funkcí a také proces učení se. Mozek totiž nemá na co navázat. Vedle toho je také velmi důležité reagování na různé situace. Dítě totiž nápodobou přejímá reakce rodičů a tyto reakce si bere za své. Pokud rodič na dítě mluví s klidem, učí ho stejným způsobem reagovat na situace v životě.  V předškolním věku je mozek připraven na rozvoj sociálních dovedností a předmatematických představ (pracuje se s tzv. předmatematickým počítáním).

Podívejme se na to prakticky. Pokud vidíme, že dítě má zájem o lezení, stoupání, skládání kostek apod., poskytněme mu příležitosti si tyto dovednosti vyzkoušet a úspěšně naučit. Po zvládnutí činnosti se dítě radostně pustí do dalších, složitějších. Učí se přirozeně. Nepotřebuje ani naše povzbuzování. Postačí (a to je důležité) podpora a uznání rodičů.

Pavel Zacha: Rozvoj intelektu z pohledu mé rodičovské praxe

Díky tomuto článku si rodiče mohou opět konkrétněji uvědomit, jak nesmírně důležitá je jejich fyzická přítomnost u dítěte v průběhu jeho útlého mládí.  Jejich potomek už v prvním či druhém roce velice pozorně monitoruje jejich počínání, považuje ho za vzor a vše poctivě transformuje do své vnitřní databanky jako klíč k řešení vznikajících situací. Proto si každý otec nebo matka mohou připadat jako herci/učitelé, kteří jsou pozorně vnímání divákem/žákem a jejichž vzorce chování, postupů a reakcí malý človíček s bezmeznou důvěrou přijímá za své.

Dále to mohou být především oni, kdo režírují ideální nebo horší podmínky pro tvorbu podnětů, pro rozvoj intelektu a dalších druhů inteligence. A jsou to zase rodiče, kteří musí dohlédnout, aby při tom jejich dítě nijak neutrpělo. Musí ošetřit všechna bezpečnostní i jiná rizika rozvoje svého dítěte. Už na tomto počátečním výčtu rodičovských rolí spatřujeme, že se jedná o extrémně důležité období pro budoucí život jedince. Pokud rodiče delegují tuto veledůležitou činnost na třetí osoby, v horším případě na mladší sourozence, velice často dochází k degradaci kvality rozvoje a její stimulace, úrovně poskytované péče i bezpečnosti dítěte.

Často kolem sebe vidím, že si rodiče této své role neváží. Nejsou dostatečně rodičovsky vzdělaní a díky tomu si neuvědomují, jak důležitý je každý den a každá hodina pro příští život jejich dítěte. Často vůbec nemají tendence své dítě učit a rozvíjet. Domnívají se, že svoji roli dostatečně splní, když zajistí dítěti stravu, přebalení, teplo a spánek. Ale to je bohužel naprosto nedostatečné pro kvalitní rozvoj dítěte a jeho budoucí potenciál.

Článek z 16. října 2016

Eva Fruhwirtová

Trenérka mozku

Eva Fruhwirtová
  • +420 737 103 866
  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  • http://www.mindball.eu

JUDr. Pavel Zacha

Předseda a garant spolku Kamevéda

JUDr. Pavel Zacha
  • autor výchovné filozofie Kamevéda
  • +420 775 178 805
  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Pro vložení komentáře se prosím přihlašte

Články pro Vaši inspiraci

Rubrika VÍTE, ŽE...?

Rubrika VÍTE, ŽE...?

Milí čtenáři a členové klubu, připravili jsme pro vás novou rubriku sportovních i mimosportovních zajímavostí.   Nazvali jsme jí VÍTE,…

Všechny články o kamevédě
Reklama
Reklama
  • ProHockey
  • 336x280
Nahoru