Fasting - přirozené stravování pro dospělé

Fasting je jeden z populárních pojmů dnešního stravování. Zní stylově, že? Jeden by za ním hledal nějaký další nový výživový směr.

Termín je převzatý z angličtiny, kde označuje PŮST.

A fasting ve svém novodobém využití půst doopravdy trochu zahrnuje - označuje totiž stravování, které má vymezený čas.

A i když by se na první poslech mohlo zdát, že jde o něco omezujícího, o nějakou časovou dietu, opak je pravdou - jedná se o návrat ke stravování v čase, kdy je to tělu přirozené. Fasting respektuje to, jak je naše tělo stvořené a jak funguje náš vlastní biorytmus během dne, měsíce a roku.

Evoluční "stravovací vybavení"

Po tisíce let byli lidé zvyklí jíst potravu jen během dne, když bylo slunce na obloze. Když byla tma, už se nelovilo ani nesbíralo. Tyto přirozené návyky v sobě stále máme - trávení nejlépe pracuje během dne, produkuje gastrické hormony, trávicí kyseliny a šťávy. V noci se činnost střev utlumí, tělo se přepne do odpočinkového režimu a zapíná regenerační a reparační procesy.

Pokud respektujeme tento princip, naše tělo funguje tak, jak bylo přírodou nastavené, je přirozeně odolné, má více energie a je aktivnější. A naopak, časová rozkolísanost stravování vede se stálé únavě, nechuti k činnosti, chronickým bolestem, problémy s trávením a pokud trvá dlouhodobě, projeví se jako některé s civilizačních onemocnění (cukrovka, diabetes, rakovina, obezita, vysoký krevní tlak).

Zní to jednoduše a jednoduché to také je, pokud máme tento režim zažitý. Tělo jej potom samo dodržuje a přirozeně odmítá i ty nejlákavější jídla mimo svůj harmonogram. Je mu totiž dobře a nepotřebuje nic navíc. Ví, že by to pro něj byla zátěž. 

Co není jednoduché, je přenastavení na tento režim, pokud ho od narození nedržíme. Dnešní doba nám totiž umožňuje mít téměř jakékoliv jídlo k dispozici 24 hodin denně a 365 dní v roce.  Zní to dobře a uspokojivě, žít v přebytku a hojnosti, našemu zdraví to ale neprospívá. Naše trávení není připraveno přijímat potraviny nonstop. Může si na to časem zvyknout (jako téměř na všechno), časem se to ale v některé zdravotní či životní oblasti projeví.

Fasting vs. intermittent fasting

Kromě pojmu FASTING (časově ohraničené stravování) se také hodně mluví o přerušovaném půstu (intermittent fasting). Jde vlastně o podobný princip, jen se neřídí přirozeným denním rytmem, ale plánovaným omezováním doby stravování. Může být užitečný, jeho nastavení však není úplně jednoduché a nedá se zobecnit, tak jako přirozené ohraničené stravování. Může mít výborné a rychlé výsledky, pokud se při něm propojí znalosti cirkadiánní biologie a přerušovaného hladovění. Je to však už řízený zásah do stravování a jako každá dieta má svá pravidla. 

Klasický přístup k přerušovanému půstu spočívá v tom, že vynecháme některé jídlo, většinou snídani nebo večeři a bez ohledu na přirozený denní cyklus máme dané časové okno, během kterého jíme - například 8/16 (8 hodin pro příjem jídla, 16 hodin půst).

Je to vhodný způsob například pro vyrovnání krevní hladiny cukru, hubnutí, opravy mitochondrií, stabilizaci hladiny ghrelinu (hormon hladu), zlepšení činnosti mozku, snížení pocitu únavy, zvýšení energie během dne, lepší spánek, zpomalení stárnutí buněk, prevenci proti kardiovaskulárním onemocněním a dokonce i pro snížení rizika vzniku některých druhů rakoviny.

Není však pro každého - například pro těhotné a kojící ženy, pro sportovce s intenzivními tréninky a pro děti příliš vhodný není.

Celkově je vhodnější spíše na určitou dobu, než se nám podaří dosáhnout plánovaného cíle nebo upravit některou tělesnou funkci.

Jak funguje časově ohraničené stravování?

Dlouhodbě je vhodnější a přirozenější jednoduché ohraničené stravování. Příjmem snídaně (nejlépe vždy ve stejný čas) dáváme tělu signál, že je den a to pak může pak pravidelně ukotvovat svůj denní rytmus.

Snídaně, oběd a večeře jsou základní tři jídla pro dospělé během dne. Zabezpečí celkový optimální příjem jídla za den tak, aby jejich tělo fungovalo jak má a měli dostatek energie.

Po večeři se doporučuje už jen čistá voda, aby tělo mohlo zapnout jeden z nejstarších evolučních mechanismů autofagii a mytofagii, kdy se opravují poničené buňky, organely a mitochondrie, vyplavuje se náš nejsilnější antioxidant melatonin a náš nejsilnější spalovač tuků - růstový hormon. Tělo začne přirozeně regenerovat, léčit se a zbavovat se „všeho zlého". Pro všechny tyto procesy (a další) je potřeba, aby bylo vypnuté trávení a prázdný žaludek na spaní.

Fasting a čtyři roční období

Fasting je přirozeným způsobem stravování pro běžně prožitý den. Tedy, když v obvyklou dobu vstáváme a v obvyklou dobu jdeme spát. Což se ne vždy podaří - každého z nás někdy potká noční cestování, oslavy a jiné výjimečné události jako například olympiáda na druhé straně země, v opačném časovém pásmu.

Také v našem zeměpisném pásmu je náročnější udržet si celoroční možnost jíst jen během dne - například v zimě, když vstáváme do práce ve stejnou dobu jako v létě a náš denní režim není přizpůsobený zimnímu biorytmu. Narušený denní biorytmus si samozřejmě žádá více energie a někdy také delší časové okno pro příjem stravy. Princip však zůstává stejný a čím více se nám podaří ho do života vnést, tím spokojenější náš organizmus bude. 

Fasting a děti

Fasting je přirozeným způsobem stravování pro dospelé a také pro děti - kromě těch nejmenších, které jedí pravidelně po třech hodinách, i v noci. Je to tak v pořádku.  U miminek se tímto vyrovnává přechod mezi obdobím v bříšku, kdy měla neustálý příjem stravy přes pupeční šnůru, a obdobím po narození, kdy má dítko začít přecházet na bežný denní režim. Noční krmení trvá u dětí různě, několik týdnů nebo měsíců, dále už je dítě připraveno noc přečkat. Někdy to trvá déle, většinou je však zatím jiný důvod než opravdová potřeba jídla.

Jak je to s režimem fastingu u sportujících dětí a dospělých sportovců, si naši sportovní členové můžou přečíst v článku Fasting a sportovní výživa.

Závěrem

Na závěr jedna myšlenka, která velmi jednoduše vyjadřuje smysl nejen fastingu.

Je zažitým zvykem, že když lidé chtějí začít vést zdravý životní styl, přemýšlí, co by měli přidat do svého jídelníčku: jakou superpotravinu, jaký nový doplněk stravy, jaký zázračný přípravek. Ve většině případů by však bylo lepší se zeptat, co ubrat.

V dnešní době přebytku je klíčem ke zdraví jednoduchost a míra.