Posilování u dětí: mýty a realita

posilovani deti_treninkByli jsme vychováváni v přesvědčení, že dítě a činka je absolutní tabu. Že se jedná o cosi zapovězeného, co rozvíjející se mladé tělíčko spolehlivě zničí nebo minimálně trvale poškodí. A co lze označit jako zásadní selhání rodiče či pedagoga. Pouze posilování váhou vlastního těla je prý přípustné, většinou bez dalšího upřesnění. A tak rodiče raději neumožní dítěti žádnou zátěž ve snaze, aby mu neuškodili. Je to tak správně?

 

Dnes už téměř spolehlivě víme, že to správně není. Přesněji řečeno, že se jedná o zbytečný nesmysl, který naprosto zdomácněl díky tisícerému papouškování z úst těch, kteří nebyli nebo nejsou dostatečně vzdělaní ani věci znalí. Ale je to složitější téma, pro které je nemožné vytvořit jednoznačný vzorec o dvou větách, do kterých lze vpravit veškeré moudro.

Pokud bude někdo provádět shyby na dvou prstech jedné ruky, bude to vlastně ono propagované posilování váhou vlastního těla - potud tedy by mělo být podle našich metodiků vše v pořádku. Současně nám ale selský rozum napovídá, že přetížení procvičovaných partií, obou prstů ruky, bude extrémní, naprosto neúnosné. Proti tomu je přece série s pětikilovými jednoručními činkami jen velice lehká a neškodná rozcvička. Podobné je to s přetahováním lanem nebo s tzv. úpolovými prvky, kdy dítě musí reagovat na chvaty soupeře a může dojít k velkým přetížením. Jsou to vhodná cvičení, ale až pro silově dobře připravené a vytrénované dítě.

Ano, omezit se na tvrzení o přípustnosti cvičení pouze váhou těla je nejen metodicky chybné, ale v extrémních případech až scestné a zavádějící. Přiměřená silová zátěž dítěte je totiž nejen možná, ona je dokonce velice žádoucí z vícero důvodů. Rodiče studující naši univerzitu rodičovství by v tomto ohledu měli mít od počátku naprosto jasno.

Posilování dětí do šesti let

Ještě před několika roky jsem zastával názor, že není nutné zařazovat pravidelně silový trénink ve věku do šesti let, protože v tomto období máme před sebou obrovské výzvy ve výuce dítěte v mnoha pohybových i intelektuálních oblastech, které by měly vyplnit veškerý čas určený k rozvoji dítěte. Naučit potomky základy všech sportů, pohybových aktivit a vhodných dovedností, to je obsahově i časově obrovsky náročná výzva pro každého, po teoretické i praktické stránce sebelépe vybaveného rodiče. Dny se pro tento účel zdají velice krátké. A je třeba pečlivě volit a škrtat vše, co je podle našeho názoru o něco méně důležité.

Berme to tak, že když si mám jako otec vybrat, jestli budeme cvičit padesát minut s činkami nebo zahájíme výuku stolního tenisu, vyberu si stolní tenis, protože je to pro dítě v celkovém součtu všech pozitiv přínosnější.

Pod tíhou moderních poznatků a nových vskutku velice přesvědčivých informací jsem ale nucen uznat, že na silový trénink nelze pohlížet jen jako na okrajovou položku rozvoje v systému výchovy v rodině ani v předškolním věku. Dítě se bez kvalitního systematického posilování prostě neobejde v případě, že s ním rodiče mají nějaké vyšší sportovní ambice nebo přinejmenším chtějí vychovat zdravé a potížemi pohybového aparátu v budoucnu minimálně zastižené dítě. A když půjdu do důsledku, vlastně i Kamevéda je založena od prvních dnů života na náročném posilování. Vezměme si jen takové triviální "pasení koníků", při kterém se snaží rodiče přimět dítě, aby zvedlo hlavičku. Je to činnost, která nikomu nepřijde nějak náročná - jedná se přece o posilování váhou vlastního těla!

Ale když si uvědomíme stav rozvoje dítěte v prvních týdnech života, poměry jeho tělesných proporcí a obrovskou váhu hlavičky vůči ostatnímu tělíčku, potom musíme připustit, že se jedná o minimálně podobně silově náročný akt, jako je například mrtvý tah dítěte s 50 kg činkou ve věku deseti let nebo bench-press . Hlavička novorozence imituje obrovské závaží, které se drobné svalstvo krku a přilehlých partií snaží zvednout a s obrovským úsilím na okamžik udržet nad podložkou, kdykoliv dítě obrátíme na bříško.

Když jsem provokoval u syna v leže na zádech tlaky nohama nebo rukama proti své dlani nebo proti své hrudi, nešlo v podstatě o nic jiného než o jednoduchou imitaci posilovacího stroje, při které bylo možno s citem volit stupeň odporu, který dítě dokáže zvládnout. A díky mnohému opakování těchto cvičení se vlastně jednalo o jakousi super sérii, kterou později sportovci provádějí v posilovnách v rámci kondičního tréninku na posilovacích strojích. Nebo v pěti či šesti měsících, snaha o vylezení na skluzavku tělocvičny Kamevéda, což má podobu jakéhosi plížení po šikmé ploše. To je opět obrovská dřina a vysoce náročná svalová práce, kterou dítě musí vykonat, aby se pak mohlo za odměnu s výsknutím sklouznout dolů a s radostí se opět pokusilo vyšplhat nahoru.

Přínosy silového tréninku u dětí

Kvalitní silový trénink dítěte má několik zásadním pozitiv, které odpovědní rodiče prostě nemohou pominout:

  1. Pravidelným silovým tréninkem vzroste fyzický potenciál dítěte natolik, že je schopno mnohem déle a současně kvalitněji vykonávat činnosti, při kterých se učí novým dovednostem a kdy současně myelinizuje svůj mozek. Motorické činnosti mohou probíhat po delší časový úsek, dítě se na ně může lépe soustředit a může je tedy snadněji provádět metodicky správně. Vzhledem k tomuto silovému potenciálu se jeho celkový rozvoj mnohem rychleji akceleruje, což je v předškolním věku jedním z hlavních cílů Kamevédy.
  2. Silově kvalitně připravené dítě může bez úhony zvládnout i prvky a zatížení, které ostatní děti nezvládnou buď vůbec, a nebo u nich dojde k tělesnému poškození. Je to jakási bezpečnostní pojistka. Již dříve jsem uváděl, že například kompresní oděvy zn. SKINS nejen že zlepšují celkovou regeneraci sportovce v době mimo výkon (a také zlepšují pocit sportovce při výkonu), ale současně díky elastické fixaci jednotlivých kloubů a vazů snižují riziko zranění o 15%. Mnohem výraznější ochrannou funkci proti disbalancím a zraněním však plní pevný svalový korzet, který drží kostru dítěte ve správné poloze, přejímá velkou část zátěže, kterou by jinak musela vybalancovat pouze kostra a klouby, a v případě zpevnění násobí odolnost proti vlivům prostředí. Slabé dítě je naopak mnohem náchylnější na zranění a postačí mu k tomu mnohdy naprosto triviální příčiny, které posílené dítě prakticky ani nezaznamená jako nebezpečné či náročné.
  3. Pocit síly buduje v dítěti od nejútlejšího mládí naprosto přirozený pocit sebedůvěry jako svůj vedlejší produkt, který pramení ze zvládání činností, jenž podstupuje. Tento pocit je v kolektivu následně umocněn zjištěním, že s malou námahou zvládá prvky, které jsou někdy nad síly jeho vrstevníků. Tato sebedůvěra spolu s odvahou představuje základnu pro ctižádostivost a ochotu klást si vysoké cíle. Současná digitální dětská populace trpí průkaznými znaky vážné pohybové degenerace, děti Kamevédy se vydávají opačnou cestou. Díky tomu mohou už v předškolním věku sledovat markantní rozdíly mezi svými možnostmi a zaostalostí a pomalostí ostatních dětí. Tato každodenní zjištění jejich sebedůvěru ještě zvyšují. Jedná se tedy o jakési plodné podhoubí pro motivaci dítěte k náročným výzvám a činnostem, která bez této podpory nemůže vzniknout a trvale se prosadit jako výrazný a určující rys lidského individua.
  4. Silné dítě je celkové zdravější, má výhodný poměr svalové a tukové tkáně, takže silovým tréninkem vlastně provádíme vhodnou prevenci proti obezitě a dalším možným zdravotním problémům v jeho mládí i v dospělosti (viz článek docenta Sedláka o škodlivosti obezity pro chlapeckou populaci).
  5. V rámci silového tréninku dítě rozvíjí také svoji vnitřní disciplínu, musí se na cvičení soustředit, uvědomit si odhodlání splnit cvičení nebo překonat včerejší výsledky. Také požadavek na pravidelnost a nutnost vnitřního načasování na silový výkon vytváří v dítěti sebekázeň, která bude později tvořit důležitou složku jeho cesty za sportovním úspěchem.
  6. Silový trénink zvyšuje celkový potenciál dítěte. Vědecké studie potvrdily, že má přímý vliv na intelekt a také na studijní výsledky.
  7. Posilování provokuje navýšení počtu svalových vláken v předškolním věku dítěte v zatěžovaných partiích, stavbu pevnějších kostí (vyšší hustota kostní tkáně), kloubů, šlach a svalů.
  8. Pokud dítě začíná včas posilovat, připravuje své tělo po všech stránkách na budoucí vrcholovou sportovní kariéru. A nejen tělo, ale také psychiku, vůli, motivaci překonávat bolest, a vše s tímto směrováním související.
  9. Je jen málo činností, které lze nastavit přesně na stav dítěte a jeho aktuální potenciál, než je posilování. Nepotřebuje k tomu žádný sparing, jedná se o přísně individuální záležitost, kterou lze provádět s jednoduchým vybavením kdekoliv, třeba i doma v obývacím pokoji.
  10. Posilování představuje prevenci proti negativním jevům, kterými trpí velká část mladé populace, jako jsou drogy, alkohol, kouření, gamblerství a trávení veškerého volného času nad počítačem či telefonem.
  11. Pokud se podaří založit oblibu pravidelného posilování v mládí, člověk má šanci udržet si celoživotní vztah k této činnosti, případně se k ní kdykoliv vrátit jako do známého prostředí v případě potřeby nebo zdravotních problémů.
  12. Posilování může být i výbornou zábavou. Děti baví pracovat na sobě, formovat si postavu a překonávat výkonnostní cíle, které si vytknou. Tato aktivita může poskytnout pozitivní směr tělesného rozvoje, které se otiskne do jeho vzezření na celý život, dokud dodržuje určité zásady a dbá o svůj rozvoj a kondici.
  13. V období kolem puberty sehrává důležitou roli u každého mladého člověka to, jak vypadá a jaký má pocit z dojmu, jak na něho pohlíží jeho okolí. V té době jsou děti citlivé na své nedostatky a posilování jim je schopno zaručit stav, který nebude zavdávat příčinu k posměchu spolužáků, ale naopak k respektu a uznání.
  14. Svalová síla je základním předpokladem rychlosti. Vysoká úroveň dovedností je rovněž závislá na schopnosti dosažení vysoké rychlosti jednotlivých činností, při kterých výrazně narůstá technická náročnost, a tedy nároky kladené na dovednosti a schopnosti. Jinak řečeno, pokud dítě nebude dostatečně rychle a silné, nebude schopno trénovat na úrovni, která je nutná k maximální myelinizaci jeho mozku a k vysokému nárůstu potenciálu jeho dovedností, které následně označujeme jako sportovní talent.
  15. Dítě silově perfektně vybavené všestrannou činností a cílenými silovými cviky může bez úhony zvládnout nečekané změny pohybu, pády nebo extrémní pozice a polohy svého těla, které spontánně vznikají v nejrůznějších situacích při dětských hrách, hašteření, výletech a samozřejmě při sportovní činnosti. Zatímco nepřipravené dítě se chytne za přetíženou část těla a bude zřejmě vyřazeno ze sportovního procesu na nějakou dobu, silné dítě bez prodlení pokračuje dál v původní činnosti, protože u něj při stejné činnosti k přetížení a zranění nedošlo.
  16. Pokud naučíme dítě v mládí pravidelně posilovat, provádět jednotlivé cviky technicky správně, a pokud tento proces probíhá řadu let, podaří se u něj vytvořit jakýsi trvalý návyk, který lze vzdáleně přeneseně přirovnat k návyku na sladké, nikotin či alkohol. Je to pozitivní návyk, kdy tělo jakoby vyžaduje tuto zátěž. Člověk se potom cítí vyrovnaně, uvolněně a spokojeně, což může způsobit celoživotní preferenci pohybových aktivit. Posilování jako nejjednodušší a nejdostupnější součást těchto aktivit, protože je lze omezeně provozovat i v obývacím pokoji, lze provozovat až do pozdního věku - tedy pokud byla obliba této činnosti zakódována do osobnosti člověka už v raném dětství.

Správná míra posilování je klíčová

Vzhledem k uvedenu vše nasvědčuje tomu, že pokud máme ve sportu vysoké ambice, nelze jich dosáhnout bez stejně vysoké fyzické kondice a silové vybavenosti. Důležité ale je, aby tato činnost buďto nechyběla v systému výchovy anebo aby nedošlo k jejímu převažování nad tréninkem dovedností a her, které malé děti nejvíce baví a které by v mládí měly vysoce převažovat. Pokud se rodičům a trenérům podaří odměřit ideální poměr posilování vůči ostatním pohybovým činnostem, může to dítě výrazně vývojově akcelerovat, což tomuto úsilí dává platformu.

Praktické příklady pro posilování dětí

Jak tedy s dítětem provádět silový trénink? Nerozděloval bych ho na cvičení na s činkami a bez činek. Do silového tréninku můžeme zařadit cvičení, která vytvářejí vysoké nároky na sílu jednotlivých svalových partií. Proto sem náleží i cviky bez použití dalšího náčiní, jako jsou kliky, shyby na hrazdě nebo sedy z lehu či sklapovačky (zvlášť sedy z lehu prováděné na šikmé lavičce, kdy jsou nohy výš než zbytek těla).

Velice vhodným cvičením pro děti jsou odhody medicinbalem, protože se jedná o kvalitní dynamické posilování, které je vhodnou průpravou pro celou řadu sportů.
Dalším podobným cvičením jsou výskoky vedené s úsilím 70 až 90%. Tyto výskoky vedené v různých variacích obounož i jednonož (se zavřenýma očima, volně i přes umělé překážky, výskoky do schodů, na švédské bedny apod.) představují cviky, při kterých dochází k vysokému zatížení spodní části nohou. To v mnohém překonává váhy používané při statickém posilování s činkami. Velice účinné a oblíbené jsou výskoky a sprinty v písku, které jsou šetrné k pohybovému aparátu, přitom jsou velice efektivní. Jedná se o velice náročná cvičení, která přinášejí mimořádný výsledný efekt. Ten můžeme kontrolovat občasnými testy výkonnosti:

  • skok z místa sounož
  • výskok se změřením dosahu rukou
  • klasický skok do výšky a do dálky, kde už ale hraje velkou roli technika skoku i rozběhu

Je vhodné využívat všech variací výskoků. Kupříkladu u výskoku z místa rozlišujeme mělký výskok s mírným pokrčením nohou v kolenou, kdy pracují hlavně kotníky (tzv. volejbalový výskok), dále výskoky z polodřepu a nakonec výskoky z hlubokého dřepu. Každý funguje jinak a posiluje jiným způsobem procvičované svalstvo. Nakonec můžeme aplikovat výskok z hlubokého dřepu se současným odhodem těžkého medicinbalu.

Při cvičení s činkami, nejlépe jednoručkami, při posilování vrchní části těla začínáme s nízkými váhami a malým počtem opakování, aby si tělo zvyklo na tento druh zátěže a jednotlivé partie se na něj mohly dostatečně dlouho adaptovat. Jakmile tato fáze proběhne, lze pomalu zvyšovat váhu činky.

Posilování s činkami by mělo být progresivní, to znamená, že by dítě mělo vidět, že se zlepšuje. Velice trpělivě a pozvolna by tedy mělo docházet k navýšení váhy, protože pouhé navyšování počtu opakování nepřináší požadovaný progres.

Jako ideální se jeví vytvoření jakési sestavy cvičení, které si dítě oblíbí a naučí se sestavovat jeden cvik za druhým podle svých pravidel. Po určité době procvičované partie zesílí natolik, že je možné zkusit mezní výkony a různé pokusy o rekordy, pokud tento popud vychází z dítěte a jeho soutěživosti.

Jako rodiče nebo trenéři musíme být naopak opatrní při činnostech, které zařazujeme jako nové. Mnozí se o tom určitě někdy přesvědčili v případě výpadu jednou nohou vpřed a návratu zpět do stoje. Toto posilovací cvičení může způsobit bolestivost hýžďového svalu, který může trvat i déle než týden, protože se jedná o cvičení zapojující často ochablé svalové partie. Pokud takový cvik začneme dělat hned s činkami a ve větší sérii, může to dítě vyřadit z tréninku i na delší dobu.

Děti nemusí vůbec poznat dlouhé posilovací tréninky v délce 60 nebo 90 minut, které mají své místo v tréninku dospělých. Pro náš účel postačí i krátké posilovací tréninkové úseky 15 - 25 minut, které je však vhodné zařadit alespoň 2 – 3 krát do týdne. Posilovat jednou týdně nebo dokonce ještě méně často postrádá smysl.

Zdroje:

Americká akademie pediatrů doporučuje silový trénink dětí od věku osmi let
https://www.aap.org/en-us/about-the-aap/aap-press-room/Pages/Are-Weights-Safe-for-Kids.aspx
http://www.coretraining.cz/2016/03/pravda-o-detech-a-silovem-treninku/
https://www.telocvikari.sk/preco-upada-kondicia-dnesnych-deti-rozhovor-s-viktorom-bielikom/
https://is.muni.cz/th/360093/fsps_m/diplomka_final.pdf
https://www.youtube.com/watch?v=n_55bvIQnG8&t=3103s

Článek z 6. dubna 2017

JUDr. Pavel Zacha

Předseda a garant spolku Kamevéda

JUDr. Pavel Zacha
  • autor výchovné filozofie Kamevéda
  • +420 775 178 805
  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Pro vložení komentáře se prosím přihlašte

Články pro Vaši inspiraci

Špalda: ocení ji děti i sportovci

Špalda: ocení ji děti i sportovci

„Kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy." Sv. Hildegarda z Bingenu   Naši předkové neměli potravinové doplňky,…

Všechny články o kamevédě
Reklama
Reklama
  • ProHockey
  • 336x280
Nahoru