Trénink koncentrace u dítěte

koncentraceStejně jako v každodenním životě, i ve sportu je soustředění klíčem k dosahování skvělých výkonů. A stejně jako mnoho dalších schopností, i koncentraci je dobré rozvíjet již od nejrannějších období dětství.

Jak můžeme dítě vést ke zlepšení koncentrace? Jaké překážky nás mohou potkat? A jakými konkrétními cvičeními si můžeme v jejím tréninku pomoct? Na tyto otázky jsme se hledali odpověď níže v článku.

 

Co je koncentrace a proč je důležitá?

Koncentrace patří k pojmům, které se nevysvětlují právě jednoduše. Popsat se ho pokusil např. i Zdeněk Palán, doktor filozofie, zdařile a přitom jednoduše:

Koncentrace je úmyslné a vědomé, dlouhodobé soustředění na jednu věc, jeden předmět či obsah. Schopnost soustředit se na potřebnou dobu na obsah probíraného učiva. Je to jedna ze zásad efektivního řízení a regulace samostudia. Schopnost soustředit se dlouhodobě na určitý jediný problém (zaměření na více zásadních problémů vylučuje koncentraci). Koncentrace souvisí se systémovým přístupem - stanovení si postupných cílů. Souvisí i se soustavností - dodržování vytyčeného časového harmonogramu. Její úroveň závisí také na motivaci a schopnosti učit se.

Naučí-li se dítě již v dětství díky koncentrovanému snažení
dosáhnout na určité cíle, pomůže mu to vybudovat si
sebedůvěru a vůli pustit se v dospělosti téměř do čehokoliv.

Pro vývoj dítěte je důležitá určitá míra sebeprosazení: umět si vytýčit, o co stojím, jít si za tím a dotáhnout svou snahu do konce. A někdy i navzdory doporučením a radám okolí („Karolínko, ty vážně chceš hrát fotbal? Nebylo by Ti líp s holkama na tancování?"). Pokud si dítě nevytýčí objektivně nereálný či nezrealizovatelný cíl, záleží jen na jeho houževnatosti a vytrvalosti, na schopnosti neustále mít cíl na paměti a jít si za ním. S jakou rychlostí a námahou nebo zda vůbec toho dosáhne, ovlivňuje také jeho umění koncentrovat se – soustředit se v danou chvíli pouze na danou činnost. Čím více takovýchto „tréninkových" situací a aktivit si dítě během života vyzkouší, tím větší jistotu získá ve své schopnosti do budoucnosti. 

Koncentrace rodičů ovlivňuje koncentraci dětí

Někdy je těžké si to připustit, očekávat však vysokou míru soustředěnosti a skvělé výsledky od dětí, pokud sami jaksi „vlajeme" ve víru povinností a vlastních nároků, není reálné.

Základem jakékoliv práce s dětmi, u soustředění to pak platí dvounásob, je uvědomění si sebe samého – jako osobnosti i jako rodiče. S ohledem na téma koncentrace je to pak schopnost vnímat, co se děje uvnitř nás i v našem okolí, jaký to má na nás dopad, jak to ovlivňuje naše konání a jaké to v nás vyvolává reakce. Podněty zvenčí mají dopad na náš vnitřní svět, a zejména pokud jsou negativní, můžou nás rozhodit a soustředění i výkonnost je rázem v nedohlednu. Pozorováním a analyzováním těchto „příčin a následků" nám pomůže vědomě zhodnotit celou situaci a pokusit se na ni zareagovat příště jinak - lépe.

Jednoduché, že? A co to vlastně znamená konkrétně to „pozorovat, analyzovat a vyhodnotit" situaci?

Asi to známe všichni. Někdy se soustředíme s lehkostí a bez zbytečného plýtvání energií. Jako by to šlo samo. A naopak, jsou situace, kdy máme koncentraci mimo naši kontrolu. Nedokážeme se soustředit a myšlenky máme všude, jen ne tam, kde bychom je chtěli tou dobou zrovna mít. Pomoci nám může vrátit se v myšlenkách zpět, nejlépe si je i zaznamenat (na papír či elektronicky) - co se to vlastně přihodilo a proč. Navedou nás k tomu např. otázky:

  • Co způsobilo ztrátu koncentrace? Na co jsme mysleli, co jsme dělali předtím, než jsme se přestali soustředit?
  • Proč jsme na ten podnět takto zareagovali? Něco/někoho nám to připomnělo? Nazlobilo nás to? Urazilo? Vystrašilo? Zaskočilo? Nebo prostě jen vytrhlo z myšlenek?
  • Vážně to takto bylo? Nevnímám to příliš subjektivně? Dá se to vnímat či pochopit i jinak? Čemu se příště vyvarovat, abychom o koncentraci nepřišli?

Podobně si můžeme o situacích popovídat také se staršími dětmi, které již dokážou své pocity vnímat a sdílet. Rozebrat s nimi situaci, při které se jim nepodařilo soustředit se na svůj cíl, a nebo která se jim nevydařila i přes to, že na ni byly připraveny.

Jak koncentraci vštěpit dítěti?

Aby se děti mohli koncentrovat na danou aktivitu, potřebují k tomu přiměřené podmínky, např.:

  • klidné prostředí – když děti píšou domácí úkoly, nebo se jim čte pohádka, nejlépe ji budou vnímat, pokud se v místnosti neodehrává nic dalšího
  • co nejnižší úroveň hluku - jestliže se chceme něčemu věnovat a současně sledujeme televizi, počítač a telefonujeme, je i pro nás dospěláky těžké se na kteroukoli z daných činností plně soustředit. Chceme-li pak trénovat rozvoj pozornosti u dítěte, je nezbytné se křížení různých zvuků vyhnout
  • v jednu chvíli vždy jen jeden podnět - když dítě něco vykonává (např. se obléká), mělo by se soustředit pouze na tuto činnost a teprve, až ji skončí, mělo by přejít k další aktivitě (např. sledování večerníčku)
  • v jednu chvíli podnět jen z jednoho zdroje –snažíme-li se dítěti např. něco vysvětlit, je potřebné, aby mluvila jen jedna osoba (ne oba rodiče, do toho babička, sourozenec apod.)
  • odpočatý organizmus – když bude dítě unaveno nebo psychicky v nepohodě, jakékoliv aktivita zaměřená na soustředění bude pravděpodobně vnímaná jako další zátěž. Nechejme tedy dítě odpočinout, např. po návratu ze školy může pomoci i krátký rozhovor, nebo jednoduchá hra na začátek, při které zvolní své dosavadní tempo

Děti se učí nejen prostřednictvím toho, co jim cíleně sdělujeme, ale také sami nápodobou od svého okolí. Nevěnujeme-li dítěti svůj čas aktivně, tříštíme svoji i jeho koncentraci. Nevědomky mu ukazujeme, že sami děláme více věcí na jednou – což je v rozporu se snahou naučit se soustředit jen na jednu věc:

„Honzíku, tak kolik je 2+3?", volá tatínek s pohledem zabořeným do monitoru, displeje či televize.
„Kačenko, postavíš ZOO z lega, než doskládám prádlo?", ptá se maminka z koupelny.

Někdy také komunikujeme s dítětem nesrozumitelně, požadavky formulujeme nejasně nebo v nesprávný čas, což dítěti neumožní dostatečně analyzovat a vyhodnotit situaci:

„Liduško, co kdybychom si spolu nakreslili dinosaura? Pak ho můžeme vybarvit, dodělat k němu obláčky a sluníčko nebo taky stromy. A když bude hotový, vystřihneme a pověsíme si ho na lednici. No a pak si dáme zmrzlinku a půjdeme na písek ... ne, Liduško, nůžky teď nenos, vždyť ještě nemáme dinosaura ani nakresleného!"

No a pokud přímo vidí nás, že telefonujeme, uklízíme a přitom jim radíme s úkoly, návod na správné soustředění jim tím, bohužel, také nedáváme. Nemusíme dítěti věnovat 100% svého času, dítě potřebuje také prostor samo pro sebe. Ale tu část, kterou se mu rozhodneme věnovat, věnujme naplno

Koncentraci lze natrénovat

Jako většinu schopností, i koncentraci můžeme pilovat – prostřednictvím různých cvičení:

  • fyzických – dýchání, strečing, jóga, pilates, výlety do přírody
  • nebo mentálních – meditace, práce s myslí, intenzivní úkoly na přesnost

U dětí tyto aktivity děláme samozřejmě společně s nimi. Pojďme se podívat na praktické příklady některých z nich:

Cvičení pro nejmenší:

  • čteme dítěti příběh - dítě dostane instrukci, že má tlesknout vždy, když uslyší určité jméno nebo pojmenování předmětu
  • hledáme s dítětem rozdíly na podobných obrázcích - trénujeme s ním přesné překreslování obrázku podle vzoru
  • společně tvoříme dlouhé, květnaté a smysluplné věty, kdy se střídají dítě a dospělý. Každý přidá do věty jedno slovo a předtím zopakuje, co bylo doposud řečeno

Na další úkoly pro nejmenší se můžete podívat níže v galerii obrázků. Dětem velmi pomůže, když děláme úkoly společně a povídáme si o nich.

koncentrace dítě

koncentrace dítě02

koncentrace dítě03

koncentrace dítě04

koncentrace dítě045

 

 

 

 

 

 Cvičení pro starší děti a dospělé:

Tipy na trénování mysli a směřování myšlenek:
http://zpameti.cz/lepsi-uceni/kontrola-myslenek-a-koncentrace/
http://www.mindball.eu/ 
http://www.filosofie-uspechu.cz/trenink-soustredenosti/ 

Zajímavé příklady úkolů na trénování koncentrace pro starší děti najdete v galerii obrázků:

koncentrace staršídítě01

koncentrace staršídítě02koncentrace staršídítě03koncentrace staršídítě04koncentrace staršídítě05Koncentrace ve sportu

Na zlepšování koncentrace dětí při sportovních aktivitách a výkonech můžeme pracovat prakticky stejně jako v jakékoliv jiné oblasti a podobnými principy  popsanými výše.

U menších dětí jsou to zejména společné sportovní aktivity a cvičení zaměřená na motoriky, u starších dětí pak již můžeme jít cestou vlastního uvědomování a analýzy konkrétních sportovních výkonů.

Pomoci v tom můžou odpovědi na otázky:

  • Na co jsem se soustředil před svým výkonem? Co jsem dělal? Co jsem jedl?
  • Na co jsem se soustředil během výkonu?
  • Jaké jsem měl pocity při tomto výkonu?
  • Na co jsem myslel?
  • Ztratil jsem koncentraci během výkonu?
  • Co způsobilo ztrátu koncentrace?
  • Co mi pomohlo se opět koncentrovat?
  • Dokážu se po vyrušení opět zkoncentrovat?
  • Jak rychle to dokážu?
  • Co mi pomáhalo udržet nejlepší koncentraci v průběhu celého výkonu?
  • Jaké jsou další možnosti, abych se lépe koncentroval?

Velmi užitečným podkladem pro zlepšování koncentrace a výkonů je také srovnat odpovědi na tyto otázky při různých výkonech – co a jak bylo, když se mi dařilo a když ne. Pokusit se v nich najít souvislosti a příčiny. Zjistit, co dítěti koncentraci narušuje a co ji naopak pomáhá udržovat.

Na základě těchto informací se pak dá vytvořit akční plán pro tréninkový proces i na závody. To, co můžete ovlivnit, změňte! Pozitivní poznatky, které již fungovaly v minulosti, využijme dál, trénujme je!

Pečlivým zapisováním a analýzou těchto informací bude dítě vždy o krok napřed. Budete mu moct díky tomu poradit, jak se vyrovnat s nezdarem a jak co nejvíce vytěžit ze svých (ne)úspěchů. Budete se společně moct kdykoliv podívat do svého sportovního „deníčku" či tabulky na analýzu z minulosti a získáte tak cenné informace, které využijete okamžitě ke zlepšení výkonnosti.

Příklad tabulky s porovnáním výkonů:

tabulka analyza_vykonu_starši_deti

 

Pokud se pokusíme s dítětem přijít na to, co ho ovlivnilo, uvědomit si, co na něj jak působí a jaký to má vliv na jeho výkon, přimějeme ho nad tím přemýšlet a dáme mu možnost příště to změnit. Dítěti to posílí sebedůvěru, protože po nezdaru dochází k jejímu snížení a snižuje se také schopnost hledat co nejvhodnější řešení.

Užitečné tipy na závěr

  • Náročnější aktivity řadíme na začátek tréninku koncentrace – úkoly, které je třeba dokončit a splnit bezchybně, je vhodné zařadit na počátek programu, kdy se dítě dokáže lépe soustředit. Důležitou funkcí dospělého je činnosti plánovat tak, aby dítě nadměrně nevyčerpávaly - takový trénink by neměl žádný efekt.
  • Spolupráce s dospělým – o aktivním přístupu k práci s dítětem jsme již psali výše, kromě toho je však našim úkolem také sledovat projevy únavy, výkyvy pozornosti a pracovního tempa, odklony pozornosti od hlavní aktivity k jiným podnětům v okolí, zvýšenou citlivost vůči ruchům atd. Dětem pomáhá, když jim dospělí ukazují v knize, sešitě apod., na co se mají právě soustředit, když opakovaně sdělují, co od dítěte očekávají, co má dělat, když ihned zareagují na jeho výkyv pozornosti a připomenou mu, co je nyní předmětem práce a současně rušivý podnět odstraní z dosahu dítěte.
  • Rozsáhlejší úkoly je dobré členit do kratších celků, a když vidíme, že se zvyšuje únava dítěte, necháme ho dokončit určitou část, a pak mu dáme čas na krátký odpočinek. Je potřeba vést v patrnosti, které části úkolu spolu souvisí, a pomoci dítěti dokončit vždy nějaký úsek, neposkytovat mu možnost přestat pracovat, jakmile se jeho soustředění zhorší (když skončíme uprostřed rozpracované činnosti, spíše to vede k roztěkanosti a dítěti se pak bude hůře navazovat na předešlou nedokončenou práci).
  • Přehledné prostředí – okolí plnění úkolu či činnosti tomu přizpůsobíme. Např. na stole by mělo mít vždy pouze ty pomůcky, které právě potřebuje. Při přípravě pomůcek je nutné vyžadovat po dítěti, aby si stanovilo a vyložilo na stůl vše, co pro příslušný úkol potřebuje (ostatní pomůcky a materiály by měly zůstat uklizené) - např. „Co teď budeme dělat a co k tomu budeš potřebovat?". Tímto si dítě trénuje např. také každodenní přípravu pomůcek před začátkem každé vyučovací hodiny.
  • Střídání činností – pokud trénujeme s dítětem časově náročnější úkoly, střídání činností umožňuje snáze udržet pozornost. Dokončíme rozdělanou aktivitu, přerušíme (nejlépe odlišným druhem aktivity – pohybem nebo relaxací na dece, svačinkou, rozhovorem, krátkou pohádkou apod.) a pokračujeme dále. Dítěti také pomůže, když ho stručně seznámíme s tím, co ho čeká: „Teď uděláme tohle, pak budeme pokračovat tímto."
  • Životospráva a jídelníček – trénink koncentrace může také ovlivnit to, zda dítě chodí spát v podobnou dobu a v podobnou dobu vstává, zda má jejich denní program pevný plán, vědí, co je čeká, příliš mnoho času netráví činnostmi, které zvyšují neklid (např. mnohahodinové sledování televize nebo hraní her na počítači). Rovněž příliš častá konzumace potravin s vysokým množstvím cukrů, barviv a různých chemických přísad může vést k výkyvům v soustředění a zhoršení schopnosti koncentrace. Na druhou stranu, přílišné lpění na dodržování pravidel a zákazů „všeho nezdravého" mohou děti srážet psychicky, což ke zlepšení koncentrace také nenapomůže.

Pavel Zacha: Koncentrace je základním atributem Kamevédy

Tím, že se rodiče rozhodnou rozvíjet své dítě v jiných než obvyklých dimenzích, dávají sobě navzájem i svému okolí jasný signál, že jejich koncentrace na dítě je a bude opravdu maximální. Že svoje dítě zařazují do popředí svých priorit a hodlají v této hierarchii hodnot vytrvat. Touto koncentrací poskytují dítěti nejen mnohem lepší a dynamičtější rozvoj, ale také více lásky, bezpečí a mnohem větší přínos společně stráveného času. Taková pozice a dítěte v rodině je vlastně počátkem budoucí úspěšné kariéry. Nemá nic společného s rozmazlováním, ale je soustředěna na hry, rozvoj a učení.

V parcích nebo obchodních centrech můžete často narazit na matky, které jsou tak zaujaty rozhovorem s kamarádkou o módních doplňcích nebo příspěvky přátel na facebooku, že třeba dvacet minut vůbec nevnímají, že se jim jejich dítě snaží něco sdělit. V tom momentě dítě z matky nemůže čerpat energii ani informace, může se mu něco přihodit, jeho vývoj stagnuje. Pokud se jedná o jednorázový exces, není třeba se tím zvlášť zabývat, ale v některých rodinách to přerůstá do stavu, kdy se rodiče svým dítětem, hrou a komunikací zaměřenou pouze na dítě, zabývají velice málo.
Pokud rodiče zvládají svoji vlastní koncentraci, dítě jejich počínání kopíruje. Kromě toho je snadnější vybírat nejvhodnější činnost pro dítě, aby je bavila a obohatila.

Článek z 20. června 2017

Jana Pokorná

Redaktorka webu Kamevéda

  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Pro vložení komentáře se prosím přihlašte

Články pro Vaši inspiraci

Špalda: ocení ji děti i sportovci

Špalda: ocení ji děti i sportovci

„Kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy." Sv. Hildegarda z Bingenu   Naši předkové neměli potravinové doplňky,…

Všechny články o kamevédě
Reklama
Reklama
  • ProHockey
  • 336x280
Nahoru