Proč 7 prvních let života rozhoduje?

Jezuité neměli k dispozici soudobé výsledky bádání z oblasti molekulární biologie o fungování lidského mozku, přesto se díky skvělé intuici a zkušenostem v oblasti výchovy proslavili slavným pořekadlem, ze kterého po staletí vycházeli:

"Dejte mi dítě, než je mu sedm, a bude mé navždy."

Tvrdí totiž to samé, co moderní věda 21. století.

John Brierley napsal knihu s podobným názvem,

 "7 prvních let života rozhoduje"

Rodičům a pedagogům doporučil zásady, kterých by se při výchově měli držet:

* Většina mozkové kůry je při narození jako nepopsaná tabule, jejíž povaha je určena dědičností.

* Co je dobře a správně založeno v malých dětech, také v nich pravděpodobně zůstane.

* Roky od narození do puberty jsou rozhodujícím obdobím, kdy schopnost učit se je na nejvyšším stupni pohotovosti.

* Růst mozku je spjat s růstem těla, proto podpora co nejlepšího tělesného vývoje v období do třetích narozenin může nejlépe zajistit dobrý vývoj mozku, tedy intelektu jedince.

* Mozek je při narození připraven učit se řeči.

* Člověk si vyvinul velkou schopnost nápodoby a nejmocnějším výukovým nástrojem je příklad rodičů a učitelů.

* Dítě se neučí z pasivně vnímané rozmanitosti zážitků, nýbrž z výsledků činů, které samo iniciovalo.

* Všechny druhy hry jsou zřejmě důležité pro rozumový, fantazijní a citový vývoj dítěte a jsou nezbytným spojovacím prvkem k dalšímu vývojovému posunu.

* Mozku prospívá rozmanitost a stimulace. Jednotvárné prostředí bez impulzů nepodněcuje fantazii a mozek je brzy ignoruje.

* Dítě si pamatuje jen ty věci, kterým věnuje intenzivní pozornost. Nic z toho, co pomíjí, zřejmě nezanechává v mozku paměťovou stopu.

* Dítě má nedostatek spánku tehdy, když je další den zjevně unavené. Unavené dítě si nemůže patřičně hrát, explorovat a učit se.