Základní soubor informací o prenatální fázi vývoje

prenatalni obdobi_uvodPrenatální období je stěžejní vývojová etapa, neboť při něm dochází k budování předpokladů, které jsou důležité pro celý další život. Pro úspěšný průběh těhotenství a bezproblémový vývoj plodu má obrovský význam trvalý soulad v manželství. Zvlášť embryonální období je pro lidský vývoj kritické, neboť je to právě těchto několik týdnů, v nichž se pokládají základy všech orgánových systémů těla. A je to právě toto období, kdy jakékoliv vnější vlivy – ať už jde o určité léky, extrémní stres nebo virové infekce, mohou napáchat největší škody.

 

Dříve se prenatální období do hloubky příliš neřešilo, zájem o tuto veledůležitou vývojovou fázi je poměrně nedávný. Zvyšoval se společně s technickým pokrokem a rozvojem technologií, které byly schopny přesně monitorovat vývoj plodu v těle matky. Jednalo se především o praktické zavedení těchto technologií do medicínské praxe: sonografie, ultrazvuk, mikrokamery, biochemie, termovize, videozáznamy.

Další metody se orientují na laboratorní rozbory tělních tekutin a vyšetření stavu matky během těhotenství. Komplex těchto technologií je schopen lépe posoudit zdravotní stav matky i plodu, včetně schopnosti včas avizovat podezření na vývojové anomálie plodu ještě v době, kdy lze těhotenství přerušit. Díky tomu se daří snižovat počet narozených dětí s fatálními diagnózami. To jsou pozitivní zprávy spojené s neuvěřitelným technickým pokrokem dosaženým v posledních desetiletích.

Negativní zprávy bohužel hovoří o akceleraci pohybové a zdravotní degenerace současné populace včetně budoucích matek, což naopak způsobuje dramatický nárůst zdravotních problémů a vznik nových, dříve nezaznamenaných problémů, nemocí a potíží.

Průběh prenatálního období a zdravotní stav matky i plodu mohou ovlivnit tyto rizikové faktory:

  • negativní psychická vyladěnost matky
  • extrémní věk matky (věk nižší než 17 a vyšší než 35 let)
  • výška a váha ženy před těhotenstvím (ženy obézní, ženy s nízkou váhou či drobné postavy)
  • vývojové anomálie dělohy
  • chronická onemocnění ženy (např. diabetes)
  • předešlá těhotenství (poruchy v jeho délce, umělé přerušení těhotenství apod.)
  • onemocnění matky v průběhu těhotenství (žloutenka, AIDS, Rh imunologický konflikt apod.)
  • výživa matky v těhotenství (podvýživa, extrémní způsoby stravování, vynechání důležitých živin ze stravy, nesprávný poměr živin)
  • vícečetná těhotenství
  • aplikace léků v těhotenství, antibiotická léčba
  • vrozené vady (chybné dědičné informace na úrovni chromozomu – Downův syndrom, na úrovni genu – rozštěp patra, vady způsobené viry a makrobiálními faktory)
  • předčasný porod
  • kontakt matky s ionizačním zářením
  • sociální faktory – abúz drog (i před těhotenstvím), nepříznivé ekonomické podmínky, rizikové zaměstnání ženy, regionální vlivy, problematické rodinné prostředí

Na prenatální období v Kamevédě pohlížíme jako na období posledních příprav před narozením dítěte, ve kterém se soustřeďujeme na budování rodinného zázemí a na vytváření co nejlepších podmínek pro rozvoj dítěte po narození. Zásadní roli hraje schopnost rodičů vytvořit si časový prostor pro péči o dítě a pro jeho rozvoj, včetně plánu a představy o tom, jak by tento rozvoj mohl probíhat.

Současně se v případě matky jedná o období, kdy lze pozitivně ovlivnit vývoj plodu. Je důležité, aby matka absolvovala každý den dostatek přiměřeného pohybu, dodržovala zdravou životosprávu, udržovala se v kondici a v dobré psychické pohodě.

prenatalni obdobi_harmoniepg

Nesmírně důležité je vytvoření harmonického vztahu budoucích rodičů a bezpečného prostředí, které na matku neútočí nepřiměřeným stresem. Matka by měla dostatečně spát, jíst vyváženou a zdravou stravu. V tomto období by se měla nalézat v pozitivním rozpoložení očekávané radostné události, která naprosto změní život oběma budoucím rodičům.

Z medicínského pohledu dělíme prenatální období na tři hlavní stádia:

  1. preembryonální období - od okamžiku početí do šestého dne po početí
  2. embryonální stádium - od 1. týdne po oplození do konce
    8. týdne
  3. fetální období začíná - od 8. týdne těhotenství a trvá do porodu

V současnosti je ale nejpoužívanější dělení prenatálního období na tři tříměsíční trimestry, protože trvá v optimálním případě devět měsíců.

Lidský plod se v každé vývojové fázi projevuje typickým způsobem, má postupně stále větší schopnost přijímat informace a chovat se vzhledem k jejich kvalitě diferencovaným způsobem. Začátkem třetího měsíce se plod spontánně hýbe, pohybuje také horními i dolními končetinami, otáčí hlavičkou, vraští čelo, otevírá i zavírá ústa, je schopen i polykat. Matka přitom tyto pohyby ještě nevnímá. Už v této době dochází k dokončení vývoje orgánů, takže v dalším období je plod více méně hotový. Od druhého trimestru bude docházet k dalšímu růstu, zrání, vývoji plodu a zlepšování jeho funkcí. V období mezi třetím a čtvrtým měsícem už dochází k osifikaci kostí, kostní dřeň začíná produkovat krev, vytvářejí se základní reflexy, dochází už k vylučování žluči.

Kolem čtvrtého měsíce začínají být zřetelné pohlavní orgány, takže dokážeme určit pohlaví. Kostra plodu se stále zpevňuje a zlepšuje se spolu s tím i jeho pohyb. Dokáže v plodové vodě dělat i kotrmelce. Reaguje už i na světlo, které tlumeně a slabě proniká do dělohy. Pokud mu vadí jasné sluneční světlo, dokáže se dokonce otočit.

Od pátého měsíce dokáže plod rozeznávat zvukové podněty, mezi kterými jednoznačně dominuje zvuk matčina srdce. Od šestého měsíce dokáže vnímat a rozeznávat i složitější zvuky a melodie, je schopen si je dokonce zapamatovat na celý život, pokud je opakování zvukových podnětů mnohočetné (J. Medina, Pravidla mozku dítěte).

Od pátého měsíce už odborníci dokážou rozeznat rozdíly v pohybové aktivitě jednotlivých plodů a odhadnout, jak bude i v dalším životě dítě po pohybové stránce aktivní, nebo naopak klidnější. Tyto rozdíly vnímá i matka, pokud nezažívá své první těhotenství.

Vývojový psycholog Valentine důkladně pozoroval a zaznamenával prenatální vývoj svých dětí a později i vnuků. A u jednoho chlapce zaznamenal, že se již v matčině lůně projevoval nad míru aktivně. Jeho pohybová aktivita byla tak výrazná, že dokonce v sedmém měsíci těhotenství vyrazil své matce šálek čaje z ruky. Ve srovnání se všemi sledovanými dětmi byl tento chlapec i po porodu fyzicky nejaktivnější, posléze i nejobratnější a nejvýkonnější v oblasti sportu.

Z toho lze usuzovat, že jeho zvýšená pohybová aktivita byla již od samého začátku vývoje hlavním rysem jeho individuality. My z toho naopak můžeme odvozovat, že sledování projevů dítěte a odhad jeho nejvhodnějšího budoucího zaměření můžeme začít provádět skutečně již před narozením, koncem druhého a pak po celý třetí trimestr prenatálního vývoje.

prenatalni obdobi_plod

V šestém měsíci jsou pohyby končetin celkově intenzivnější, pohyby jsou ale ještě reflexní a nekoordinované, často jde o reakci na vnější akustické podněty. Plod v tomto měsíci rychle přibývá na váze a méně roste do délky (pouze kolem 5 cm za měsíc, ale až 350 gramů).

Důležitý zlom nastává v oblasti vývoje nervové soustavy. Na konci druhého trimestru se začínají vytvářet mozkové buňky pro uvědomělé myšlení a vznikají první útržky vzpomínek. Plod si zapamatuje hudbu, kterou rodiče pravidelně poslouchají (Matějček, Langmeier). Již v tomto období se začínají projevovat první odlišnosti ve fungování mozkových hemisfér, a to jak u chlapečků, tak i u holčiček. Tyto odlišnosti se již brzy po porodu projeví v tom, jak děti reagují na podněty z okolí, jak se aktivně podílí na zasahování do okolního prostředí, jak si hrají, jak snadno se učí nebo jaké preferují situace a zájmy.

Od sedmého měsíce je plod schopen nejjednodušších forem učení, dokáže na různé podněty různě reagovat, především svým pohybem.

Formy komunikace matky s plodem jsou zásadní pro další vývoj osobnosti člověka

Někteří autoři (Matějček, Langmeier) vyslovují domněnku, že se plod v děloze dokáže soustředit na matčinu řeč a vnímat její tón, odstíny a přízvuky. Na emociální zabarvení řeči dokáže reagovat citovou odezvou – jako například uklidněním, pohodou, napětím, vzrušením apod. Pokud je plod dlouhodobě vystaven těmto citovým odezvám, ovlivňuje to jeho citové vyladění v největší hloubce jeho tvořící se osobnosti. Z tohoto důvodu se pokládá velký důraz na to, aby emoční vyladění budoucí matky během celého těhotenství bylo co možná nejvíce pozitivní a radostné a aby byl tento dobrý psychický stav matky dítěti zprostředkován skrze její řeč.

Z toho vyplývá, že různé pocity a nálady, které matka během těhotenství prožívá, mají vliv na prenatální vývoj osobnosti dítěte. Matkám je doporučováno komunikaci s dítětem citově usměrňovat, může lehkými doteky, pohlazením, poklepy či mírnou hudbou bez agresivních tónů vyvolat reakce dítěte a učinit tyto reakce smysluplné. Matka, ale i otec či starší sourozenci se tak učí rozmlouvat s dítětem a dítě se už v této době "učí a rozmlouvá".

Životospráva matky v prenatálním období

Výživa matky, tedy vše, co matka jí před početím a během těhotenství, ovlivňuje podstatným způsobem její vlastní zdraví stejně jako zdraví vyvíjejícího se plodu. Správná výživa matky snižuje riziko, že se dítě narodí předčasně nebo s nízkou porodní váhou, což jsou dva faktory, které se spojují se závažnými vývojovými problémy (Allen, Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let).
Bylo prokázáno, že strava matky ovlivňuje dítě nejen před jeho narozením, ale má dlouhotrvající vliv na jeho život, dokonce až do dospělosti. Z tohoto důvodu by se matka měla zamyslet nad svojí stravou, kterou konzumuje, a při této příležitosti i nad úpravou svého jídelníčku.

Obecně vycházíme z názoru, že strava ženy v těhotenství má být lehce stravitelná a přiměřená. Žena se musí vyhnout extrémům přejídání i hladovění. Delší dobu trvající malnutrice vede k retardaci intrauterinního růstu plodu i k abortu. Celkový přírůstek hmotnosti u ženy, jejíž těhotenství probíhá bez komplikací, by se měl pohybovat mezi 10–12 kg. Tento přírůstek má být přitom rovnoměrně rozložen na celé období těhotenství, protože pak zajišťuje lepší adaptaci těla na rostoucí velikost a nepřetržité zásobení dítěte živinami.

Skladba stravy ženy v průběhu těhotenství

Organické látky různé biochemické povahy, které si tělo samo nedokáže vyrobit a jsou nenahraditelné k výstavbě enzymů, které řídí látkovou výměnu, jsou vitamíny. Zvláštní pozici zaujímá vitamin A, který je nezbytný pro zrakové funkce, tvorbu kůže a správný růst plodu, ale ve vysokém množství může způsobit otravu organismu nebo vývojové vady plodu.

prenatalni obdobi_vyziva

Vitamin C podporuje syntézu kolagenu, krvetvorbu, vývoj kostí a zubů. Má antioxidační účinky, příznivě ovlivňuje vstřebatelnost železa a imunitní reakce organismu. Je nezbytný pro normální placentární vývoj. Fyziologická hladina vitaminu C snižuje riziko předčasného odloučení placentárního lůžka.

Mimořádně důležitým vitaminem zejména v I. trimestru, ale i po celou dobu těhotenství, je kyselina listová. Odborníci doporučují zvýšit její příjem už tři měsíce před plánovaným otěhotněním, neboť je důležitá pro zdravý vývoj plodu, zvlášť pro správné založení nervového systému a pro fungování mozku dítěte. Nejdůležitější období, ve kterém je tento vitamin třeba užívat, se pohybuje kolem 28. dne po ovulaci.

Kyselina listová je nezbytná pro tvorbu červených krvinek a její nedostatek je příčinou různých defektů neurální trubice, jako například spina bifida. Užívání kyseliny listové v tabletách nebo v pestré stravě (např. zelená listová zelenina, cereálie, vlašské ořechy, pomeranče) může snížit riziko vývojových vad až o 75 %. Kyselina listová snadno prochází placentou k plodu a lze říci, že ani při relativně vysokém příjmu není tento vitamin škodlivý a jeho nadbytečné množství se snadno vylučuje močí.

Vliv minerálních látek a stopových prvků na zdraví matky a vývoj plodu

Vápník je důležitý pro utváření kostí a zubů, zajišťuje normální funkce nervové soustavy. Je důležitý v procesu srážení krve. Plod odebírá pro svou potřebu vápník z mateřské krve. Z toho důvodu by žena měla alespoň 2 x během těhotenství navštívit svého zubního lékaře kvůli prevenci zubního kazu. Nedostatek vápníku zvyšuje nervovou dráždivost. Mezi potraviny bohaté na vápník patří hlavně brokolice, mléčné výrobky, sója, listová zelenina, sardinky.

Hořčík spolu s vápníkem napomáhá výstavbě kostí, zubů a nehtů, je potřebný ke správnému využití kyslíku ve svalové tkáni. Nedostatek se projeví svalovou křečí, hubnutím, nervovými poruchami, u těhotných hrozí předčasný porod. Potraviny obsahující vysoké dávky hořčíku jsou brambory, zelenina, sója, kešu oříšky, mořské plody, celozrnné pečivo.

Železo je dalším potřebným minerálem, je nutné ke tvorbě hemoglobinu. Krevní barvivo se podílí na přenosu kyslíku a je nezbytné jak pro matku, jejíž krevní objem se zvýší, tak i pro krvetvorbu plodu. Největšími zdroji železa jsou ryby, červené maso, vejce, fazole a cereálie. Železo je nutné přijímat odděleně od ostatních prvků, které jeho příjem blokují, ale současně s vitaminem C.

Jód je nepostradatelný pro činnost štítné žlázy, která produkuje hormony ovlivňující životně důležité funkce organismu. Mozek vyvíjejícího se plodu je velice citlivý na jeho nedostatek. Studiemi bylo zjištěno, že středoevropská populace trpí místy až fatálním nedostatkem jódu, proto je nutné zvlášť během těhotenství se na tento prvek zaměřit. Na počátku svého vývoje je plod zcela závislý na jeho příjmu z těla matky. Nedostatek jódu během nitroděložního vývoje narušuje proces dělení buněk, růst, tvoření spojů mezi nervovými buňkami a plné dotvoření nervových vláken a drah. Dochází pak k zvětšení štítné žlázy, potratům, předčasným porodům či jiným poruchám vývoje plodu. Po narození může dojít i ke zpomalení vývoje dítěte s různými diagnózami, včetně kreténismu a dalším formám postižení mozku.

Zinek se dostává do popředí pozornosti u těhotných zvlášť v posledních letech. Při jeho nedostatku mají děti zvýšené riziko postižení mozku, protože je nutný pro tvorbu neuronů. V průběhu těhotenství je důležité přijímat zinek, protože je to významná prevence před infekcemi matky, včetně infekcí plodové vody. Zdrojem zinku je celozrnné pečivo, hrách, rýže, mléko, maso.

Zdroje:

M. Vágnerová, Vývojová psychologie, s. 35
https://theses.cz/id/74ldic/downloadPraceContent_adipIdno_10784

JUDr. Pavel Zacha

Předseda a garant spolku Kamevéda

JUDr. Pavel Zacha
  • autor výchovné filozofie Kamevéda
  • +420 775 178 805
  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Pro vložení komentáře se prosím přihlašte

Články pro Vaši inspiraci

Výuka jízdy na kole

Výuka jízdy na kole

Zvládnutí základů jízdy na kole považujeme za důležitý úspěch v oblasti komplexní pohybové výchovy. Jde o výzvu srovnatelnou s prvním lezením po čtyřech nebo s…

Rodiče na sebe nesmí zapomínat!

Rodiče na sebe nesmí zapomínat!

Kamevéda je primárně zaměřena na rozvoj dítěte matkou a otcem. Jakmile přichází dítě na svět, vyzýváme k omezení některých činností, zájmů a aktivit ve…

Tajemství lidského těla

Tajemství lidského těla

Dnes bychom vám rádi dali do povědomí moderní filmový výukový zdroj. Nabízí zcela originální pohled na vývoj člověka, na možnosti jeho učení, tréninku a rozvoje…

Všechny články o kamevédě
Reklama
Reklama
  • ProHockey
  • 336x280
Nahoru