Mgr. Miroslav Buňka

Po mých mnohaletých zkušenostech čerpaných z vlastní praxe a po přečtení knihy Kamevéda je můj výsledný úsudek o rodičích vychovávajících mladé sportovce v různých sportech následující:

  1. Drtivou většinu těchto rodičů bych přirovnal k turistům, kteří všichni chtějí jet na cestu kolem světa, ale vždy si sbalí k tomuto účelu do batůžku pouze několik drobností vhodných možná tak pro víkendovou cestu na Máchovo jezero.
  2. Budu řídit auto, ale nechci se při tom dotýkat volantu.
  3. Chci přeplavat řeku, ale nechci se při tom namočit.

Jsem svědkem situací, ve kterým mi přijde velmi líto, že nemám instrumenty k tomu, abych alespoň u části rodičů změnil jejich způsob myšlení. Tuto knihu považuji za skvělou navigaci s obrovskou databází pravdivých informací, kterou je třeba přečíst před jakýmkoliv rozhodnutím v oblasti výchovy dětí a sportu.

Když jsem si ji přečetl, zjistil jsem, že jsem před nějakou dobou také vlastně vychovával své děti na principech, které byly Kamevédě velmi podobné. Ale činil jsem tak v objemu asi 25 až 30% Kamevédy. A 100% jsem vlastně dosáhl, ale bylo to 100% mých představ a ne Kamevédy. Dosáhl jsem tak 25 až 30% z toho, o čem tato kniha pojednává a jaké cíle jsou před rodiče v této knize stavěny.
Při pohledu zpět mohu potvrdit, že i toto úsilí mělo smysl. Mé dcery přestaly v 17 letech hrát závodně volejbal, ale dnes obě mluví plynule anglicky a francouzsky a obě jeden rok studovaly v USA. Starší dcera ukončila studie na UK v Praze, druhá je ve 2. ročníku s prospěchovým stipendiem. Sport mají dodnes jako nedílnou součást života.
Myslím si, že kniha není určena pro širokou obec rodičů, ale pro jeden manželský pár z tisíce. Jsem si toho vědom a také to takto koncipuji. Dobře vím, že kniha je vláčná, čtenář ji čte stránku po stránce, čeká, kdy to hlavní přijde, a ono to vlastně nepřijde. Ono to totiž přichází stále. Každou další stránkou se idea Kamevédy dostává pod kůži čtenáře. A jen čtenář s opravdovým zájmem přečte knihu trpělivě až do konce. A ona jej potom odmění. Dokáže jej v mnohém ovlivnit a v něčem možná i změnit. A je jen dobře, když někdo knihu po přečtení čtyřiceti stránek zavře a odloží, protože pro takového čtenáře opravdu není napsaná. Je to v první řadě čtení pro inteligentní, vzdělané a ambiciózní lidi.
Toto dílo nepředstavuje striktní návod a nedává ani záruku, že někdo dosáhne na první místo v žebříčku ATP. Návodem v podstatě je, ale s nutností modifikace, že v deseti rodinách budou mít některé prvky deset různých modifikací.
A zárukou?
Pokud z jakéhokoliv důvodu nedosáhne dítě vytčeného cíle, potom si všechny vlastnosti, a skutečně jsou všechny pozitivní, bere na jinou dráhu svého profesního života a bere si je také jako velmi důležitou výbavu pro pozdější výchovu svých dětí.
Nedá se říci, že rodiče se dnes svým dětem vůbec nevěnují. Ale kvalita tohoto věnování se dětem je na úrovni nějakých 10-15% objemu a kvality, kterou vyžaduje Kamevéda.
Když si někdo, kdo má dnes už starší děti, přečte tuto knihu, potom je na místě říci, že nebylo cílem sdělit mu, že své děti zanedbával. Ale pouze se zeptat na to, jak efektivně na ně působil a jakou mají tyto děti dnes pozici v oblasti sportu, vzdělání nebo profesního postavení.
Pro mladé lidi, kteří rodinu teprve plánují, je kniha stimulem k tomu, aby se společně poradili, jak efektivně budou se svým dítětem trávit hodiny, které si pro tento účel vyhradí. Kniha není o rozhodování rodičů o životě dítěte bez jeho souhlasu. Je o systematické výchově, která dítě jednoho dne přivede do stádia, kdy má velmi kvalitní možnosti výběru, čemu se bude věnovat dál.
Kamevéda staví před rodiče hlavní úkol, kterým je nutnost sehnat pro něco podobného peníze. Jde o to, jak se k té výzvě kdo postaví. Když uvedu svůj příběh, i já jsem byl v nelehké situaci. První dítě se mi narodilo během druhého ročníku na vysoké škole. Po vystudování jsem měl "nula" korun. Otázkou tehdy bylo, kolik skutečně potřebuji peněz na realizaci plánů se svými dětmi. A po vyřčení této částky jsem řekl" "Dobře!" A šel jsem je vydělat. Šel jsem je zajistit pro své děti. Rozdíl proti Kamevédě byl v tom, že po dobu vydělávání peněz jsem se jim nemohl věnovat.
Předpokládám, že odvážné první vydání Kamevédy bude zřejmě po čase doplněno a základě zkušeností dalších rodičů, kteří budou děti vychovávat v této filozofii. Vítám také rodiče, kteří vstoupí do Kamevédy v jednom i třech, nebo čtyřech letech věku dítěte.

Články pro Vaši inspiraci

Děti a koronavirus: přehledně

Děti a koronavirus: přehledně

Koronavirus SARS-CoV-2 prý není pro děti hrozbou. Proč to tak je? Co je dobré o koronavirech vědět, které informace s dětmi sdílet a jak se postavit k prevenci? Přes…

Všechny články o kamevédě
Reklama
Reklama
  • 336x280
  • ProHockey
Nahoru