Jak psychologové hodnotí současnou převažující moderní výchovu západního typu?

Psychologové a odborníci na problematiku výchovy, kteří se zaměřují na vytváření základních životních hodnot u mládeže před dosažením patnáctého roku věku soudí, že se jedná o zlomové období pro dozrávání osobnosti každého člověka. Pomocí celé řady analýz ale dospěli ke smutnému zjištění, že se toto sebeodbornější působení nesetkává s pozitivními nebo povzbudivými výsledky. Došli k následujícímu závěru:

"Základní postoje, důležité návyky a stěžejní vlastnosti je zřejmě nutné v dětech pěstovat už od raného dětství, ale toto se až na výjimky neděje. Jednak se domníváme, že je na to příliš brzy, nebo podléháme různým novým filozofickým výchovným směrům, které se vyznačují až bezbřehou benevolentností a odstraňováním mantinelů, což děti nemůže uspokojivě utvářet. Děti se v takovém prostředí špatně orientují. My jim nejprve chceme dopřát maximum volnosti, nechceme je v ničem omezovat. Bohužel až v momentě, kdy dospějeme k názoru, že uzrál čas pro naše zásahy, zjistíme, že už je pozdě. Namísto správných návyků, na kterých se dá do budoucna stavět, zde máme celou paletu zlozvyků a k nim mladého člověka zvyklého prosadit si bez omezení, co si zamane. Jsou to pak tyto neodstranitelné zlozvyky, které kumulují problémy, působí rodičům vrásky a dětem samotným brání ve štěstí a v dosažení úspěchu."

Jedním z hlavních důvodů nefunkčnosti některých modelů západní výchovy je fakt, že děti v předškolním a mladším školním věku si jednoduše samy neumí představit všechny důsledky a souvislosti svého jednání.  Nemůžeme po nich chtít tak brzy správné a plné chápání pojmů, jako je například integrita, důslednost, koncentrace nebo věrnost. Jsou nejprve naprosto závislé na našem vysvětlování a na našich výchovných vlivech. Jsme to nejprve my, rodiče, kdo jim musí srozumitelně nastavit pravidla a ukázat ty správné cestičky v zaujímání pozic a postojů. Můžeme k tomu využít mnoho prostředků, jako jsou výchovná opatření, odměny, příběhy nebo pohádky. Jsme to jen my, kdo má zásadní vliv na utváření osobnosti.

Takže když to pokazíme, odskáčou to naše děti a zprostředkovaně my s nimi.

Zařízení  typu školek, škol, kroužků, sportovních klubů, tedy učitelů a trenérů, nám mohou v některých oblastech později z části pomoci. Ale stále platí, že zásadní vliv a odpovědnost máme my rodiče. A čím jsou naše děti menší, tím je větší.