Deevoluce

photo maleKamevéda celým svým zaměřením mocně usiluje o návrat dětské populace k prapůvodním kořenům, k přírodě, ke zdraví, mohutné tvorbě imunitního, intelektuálního, tvůrčího i pohybového potenciálu mladého člověka. Současná společnost se ale mílovými kroky žene přesně opačným směrem.

 

Dnešním mladým lidem v mozku odpadají díky náporu informačních technologií celé neurologické trasy, neurologové začínají hovořit o nástupu tzv. "deevoluce". Jedním z takových je MUDr. Martin Jan Stránský, přední neurolog, vysokoškolský profesor a také zakladatel Polikliniky na Národní v Praze.

Co tato deevoluce způsobuje a jaké děje v lidském mozku byly odstartovány, si můžete přečíst v následujícím textu.

Nacházíme se momentálně ve vzácném a zajímavém historickém období, kdy vědci a přední neurologové začínají přesně rozumět skrytým procesům probíhajícím v lidském mozku. Dokážou pochopit příčiny lidského chování, citů i myšlenek. Objevili myelin, latentní mozkové funkce a procesy, doslova se vloupali do podstaty lidského charakteru, předvídají dopady současného životního stylu na lidský mozek a tím i na život následujících generací.

Pro člověka bylo vždy otázkou přežití, zda dokázal odhadnout budoucí vývoj a přijmout v tom ohledu správná rozhodnutí. V takové situaci se po stovky generací ocitají rodiče, kteří se zamýšlejí nad modelem výchovy potomstva. Jen na nich leží rozhodnutí, jaký z nabízených modelů zvolí. V minulosti často neměli moc na výběr, ale dnes lze vybírat z celé řady výchovných filozofií. Našim národům momentálně nehrozí bezprostřední vyhlazení, morové epidemie, doba ledová ani hladomor. Lidé nemusí čelit aktuální masové hrozbě fyzické likvidace. Ale ukazuje se, že vysoká úroveň blahobytu muže v konečném důsledku napáchat větší škody na budoucí populaci, než zmíněné hrozby minulosti.

Martin Jan Stránský: zažíváme deevoluci

MUDr. Stránský tento vývoj pracovně nazývá jako deevoluci. Tedy proces, kdy se lidský druh už nerozvíjí, ale vlivem náhlé změny životního stylu, na kterou se orgány a systémy uvnitř těla nedokázaly odpovídající rychlostí přizpůsobit. Dochází tak k výrazné degradaci a ztrátám potenciálu.

Dříve se odborníci klonili k logickému názoru, že tělesná schránka člověka bude vlivem snížených nároků na tělesnou činnost logicky chřadnout a na její úkor dojde k dramatickému rozvoji mozku. Tato teorie ale dostává v současné době hluboké trhliny. Tělesná schránka člověka skutečně chřadne a degeneruje, bohužel mnohem rychlejším tempem, než si kdy kdo před dvaceti roky vůbec dokázal připustit. Testy fyzické úrovně současné mladé populace to nezvratně prokazují. Fatální na tom je skutečnost, že společně s tělesnou schránkou snižuje svůj potenciál a poměrně rychle degeneruje i lidský mozek a jeho mnohé důležité funkce.

O co tedy vlastně jde a co vědce v současné době nejvíc šokuje?

Lidský mozek se vyvinul během posledních sto tisíc let, má tedy své evolučně starší, stejně jako evolučně mladší později vytvořené části. Například specifický frontální lalok, který nám umožňuje přemýšlet o tom, čím jsme se zrovna zabývali. To znamená, že hlavní funkcí mozku je neustálé srovnávání toho, co právě vnímáme, a toho, co známe z dřívějška. Každou příchozí informaci mozek takto zařazuje a vyhodnocuje. Tím se lišíme od zvířat.

Ale dnes už člověku nehrozí, že za každým křovím na něj může vyskočit tygr, že jej přepadne a vyhladí jiná tlupa, nebo že zítra půjde do plynové komory. Masové fatální hrozby se relativně spolehlivě podařilo odstranit. A tak si je mozek vytváří sám. I v době relativního blaha mozek dokáže vyrobit stejně dramatické citové reakce na základě naprosto triviálních událostí. Mozek moderního člověka vytváří krize i tam, kde vůbec žádné nejsou. Dnes dochází k masovému vytváření falešných priorit, místo toho, abychom se velice vážně zabývali tím, jestli nás právě tyto falešné priority nakonec nedovedou k záhubě.

Technologie zničí lidstvo

Nebyl to nikdo jiný než sám vědec, Albert Einstein, který prohlásil, že to jednou bude technologie, která zničí lidstvo. Nemyslel tím konkrétní nástroj, např. atomovou bombu, ale fakt, že moderní technologie nás odvádějí od priorit, které jsou pro život člověka - národa - celé populace opravdu důležité. Současné lidstvo trpí mantrou neustálé expanze, která žádá více profitu, větší rychlost, více poboček.

Místo toho bychom měli upřednostnit redistribuci zdrojů a posílení společenských hodnot. Ztratili jsme společné cíle, které vždy posilovaly lidstvo, což vytváří deformace celého našeho systému žití, politikou počínaje a osobním uvažováním každého z nás konče. Celá společnost se postupně homogenizuje, všichni řeší to samé, nepodstatné.

Dnešní doba, kdy se poprvé spojily moderní technologie s globalizací, představuje kritický okamžik pro evoluci lidského mozku. Právě to rozhodne o naší budoucnosti. Existují rozsáhlé studie, které hodnověrně prokazují, jak lidem závislým na informačních technologiích přestávají fungovat určité části mozku.

Klesá inteligence, schopnost kvalitně komunikovat, správně se rozhodovat a řešit problémy

U mladých lidí dnes můžeme pozorovat, že jim doslova mizí celé neurologické trasy. Ty, které umožňují myslet laterálně. Přicházíme tak o činnost mozku rekrutovat různá, i vzdálená, fakta a zkušenosti pro rozhodování či řešení problémů místo toho, aby rozhodoval pokaždé stejně. Jsme závislí na internetu nebo na sociálních sítích. Žijeme ve společnosti, kde se stále víc řeší věci pro nás a za nás, což naši mozkovou schopnost omezuje.

Neoddiskutovatelným faktem tedy je, že se díky současnému stylu života zbavujeme určitých důležitých a přirozených mozkových funkcí. Těch schopností, které lidé v minulosti v průběhu celých pokolení pracně a bolestně nabývali a které jim vytvářely výhodu. Množství podobných příkladů nalézáme u živočichů, kdy evoluce je plná různě dlouhých období nabírání schopností, ale i jejich odpadu s následným poklesem zpět do primitivnější formy - onen pojem "deevoluce".

Zbavením se laterálního myšlení začíná člověk programově uvažovat v jedněch a těch samých korytech. Stává se tak snadno ovladatelným. To je cesta k takzvaným "superspecies".

Příkladem nám v tomto ohledu mohou být včely nebo mravenci, kde všichni jedinci myslí a chovají se velice podobně. Není zde kreativita ani tvorba, ale pouze existence. Ano, tato ukázněná společenství dokážou vybudovat doslova monumentální díla s ohledem ke své velikosti, ale individuum se v rámci tohoto společenství stává jen lehce nahraditelným a postradatelným zrníčkem písku v hromadě ostatních bytostí.

Co z toho všeho plyne pro rodiče?

Rodiče mají na svých bedrech rozhodnutí, zda tento zhoubný proces ignorovat, tím ho vlastně podporovat a přivítat i ve svém domě, nebo se mu nějak postavit. Když dítě vyrůstá v zajetí technologií a v důsledku takového života mu z hlavy mizí množství významných neurologických obvodů, jeho potomci už se budou rodit bez nich. To co lidstvo pracně budovalo a předávalo si po stovky generací, to se může vlivem přímé genetické dědičnosti definitivně ztratit už během pouhých pěti generací. Neurologové tvrdí, že po období pěti generací trvá proces, kdy se zvyky i zlozvyky stávají geneticky pevně zakódovanými. Takže lze očekávat, že kolem roku 2100 může být charakter lidstva zásadně jiný.

Zamyšlení na závěr

Tady bych si dovolil poznámku, že máme dobrý důvod vehementně usilovat o porážku této popsané deevoluce, která již masivně reálně probíhá u valné části současné populace. Člověk nemůže sám o sobě změnit běh dějin, chování převažující části svého národa ani jiných početných skupin. Ale co naopak může, co musí udělat, je zaujmout odpovědný postoj k tomu, co bezprostředně ovládá. Ke své rodině, ke svým dětem. Může také inspirovat část svého prostředí.
Deevoluce lidstva a informace o tom, že jí v současnosti čelíme, je tou nejvhodnější příležitostí k faktickému projevu funkčnosti lidské inteligence, k nastolení včasné obranné reakce, a tedy k přežití. K přežití nikoliv pouze jako součást beztvarého ovládaného stáda, jednolité masy, ale k životu člověka stojícího za svými názory, plnícího si své vlastní a nikoliv před programované sny atužby.

Tou cestou odporu proti "toku davu" je snaha po maximálním rozvoji komplexního lidského potenciálu, udržení důležitých a přirozených hodnot, potenciálu i schopností.

Zdroje:

Barbora Postránecká, Martin J. Stránský, "Mozek hledá slast", Lidové noviny z 5.11.2016, s. III/33
http://relax.lidovky.cz/mozek-vyzaduje-slast-proto-mimo-jine-volime-populisty-rika-neurolog-12a-/zdravi.aspx?c=A161106_172401_ln-zdravi_ele
https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Jan_Str%C3%A1nsk%C3%BD
http://www.extra.cz/jak-bude-vypadat-clovek-za-1000-let-a-jak-za-50-000-let-podivejte-se-na-unikatni-grafiku
http://aeronet.cz/news/analyza-degenerace-cloveka-a-cele-zapadni-civilizace/

Článek z 13. listopadu 2016

 

JUDr. Pavel Zacha

Předseda a garant spolku Kamevéda

JUDr. Pavel Zacha
  • autor výchovné filozofie Kamevéda
  • +420 775 178 805
  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Reklama
Reklama
  • 336x280
  • xHockey
Nahoru