Finanční výchova musí začít už v útlém věku

Také v této oblasti můžeme konstatovat doporučení odborníků, která dnes zaznívají prakticky ve všech důležitých výchovných oblastech a při budování všech druhů inteligence dítěte. Děti se u nás začínají dostávat k informacím z oblasti finanční gramotnosti někdy na druhém stupni ZŠ, ale podle současných odborníků na tuto oblast výchovy je to příliš pozdě. A tak zaznívají doporučení totožná s ostatními oblastmi:

"Děti je třeba rozvíjet v oblasti finanční a materiální už hluboko v předškolním věku a pak v tom pokračovat v mladším školním věku."

Nejde ale jen o cosi jako finanční gramotnost, která je seznamuje s mechanismem fungováním různých finančních produktů. Děti potřebují znát a pochopit mnohem víc, potřebují chápat zákonitosti a úskalí spojené s hospodařením v celém komplexu souvislostí a vazeb, protože tyto věci vždy jako komplex fungují.

Děti vědí, že peníze lze získat různými způsoby a že s nimi lze různě naložit. Musí ale také brzy pochopit, že pokud zbytečně věci zničí, ztratí, nevýhodně vymění nebo je nevhodnou péčí znehodnotí, musí je pak oželet nebo se k nim znovu nějak dopracovat. Někteří rodiče s dětmi záležitosti spojené s hospodařením rodiny probírají, ale většina rodičů detailní informace kolem nakládání s penězi potomkům nesděluje a drží je z nějakých důvodů pod pokličkou. Děti sledují různé formy fungování domácnosti, kdy rodiče mají společné nebo rozdělené finance a vnímají rozdíly. Je pro ně ale důležité, aby jim rodiče sloužili od počátku jako zkušení průvodci, poskytovali jim informace a umožňovali jim hospodařit s určitou částí  hotovosti s ohledem na jejich věk, vyzrálost i třeba schopnost o své věci lépe nebo hůře pečovat.

Nejmenší děti je třeba nejprve naučit chápat, že nemohou mít vždy a vše, co si zamanou. Nelze tolerovat vymáhání si koupení nějaké věci v obchodě, protože by se jednalo o podporu vlastnosti, která by se mohla mnohem později stát příčinou jejich bankrotu se vším tím negativním, co to obnáší.

Úkolem rodičů je vytváření správných výchovných pravidel, která v rodině určují přístup dítěte k penězům, nakládání s penězi, tedy obecně se spotřebou. Rodiče by měli umožnit dětem už velmi brzy - hluboko v předškolním věku, aby se učily hospodařit samy, ale nejprve pod naší taktovkou a kontrolou. Je to jako se vším ostatním, pokud jim budeme jen vyprávět správné zásady, neosvojí si je. Ale když jim dáme možnost vlastního prožitku a vytvoření zkušenosti, získají cenné informace trvalého významu. Pokud to neuděláme a děti vyšleme do života nepřipravené, tak až dojde na lámání chleba v reálném životě, nikdo už s nimi nebude mít slitování. A ony mohou díky tomu dopadnout tvrdě na zem, nebo taková zkušenost může skončit i tragicky, což dnes vidíme dost často všude kolem sebe.

Nejde tedy pouze o to naučit děti peníze vydělat, ale také o to naučit je vždy jednat s rozmyslem, naučit je hospodařit a peníze udržet. Pokud něco z toho neumí a nedovedou svoje finance udržet v rovnováze, pokud nepochopí důležitost vytváření rezerv, je velmi pravděpodobné, že se dříve nebo později setkají s problémy. Budou to ale důsledky, jejichž příčiny vznikaly už v období dětství, kdy jim rodiče neumožnili správně položit základy dovedností nutných k tomu, aby z nich vyrostli dobří a uvážliví hospodáři s hodnotami, které v průběhu života nashromáždí.